Část této tzv. elity chce tvrdý brexit, část chce zůstat v EU, další část chce odejít s dohodou a jiná část s jinou dohodou. Prostě všechno špatně. Samozřejmě, že tyto tenze zasahují z Velké Británie i na kontinent a ničí obraz Evropské unie v očích Evropanů. Volby do Evropského parlamentu jsou u nás, v Česku, vnímány jako volby ne druhého, ale třetího řádu. Zejména levicoví voliči, kteří k těmto volbám neradi chodí, by si měli uvědomit, že pokud zatím druhá nejsilnější frakce Evropského parlamentu, socialisté, bude významně oslabena, může se to projevit během několika málo let i na jejich životní úrovni. Prostě sociální standardy mohou být v jiné politické konstelaci v EP a v Evropské komisi, v níž již nebudou socialisté, coby „vládní“ strana, o níž se opírá Evropská komise, významně osekány.
V tuto chvíli reálně hrozí, že zatím bezproblémová většina, kterou dávali tradičně dohromady evropští lidovci a evropští socialisté, zajišťovala zejména v sociální oblasti rozumný vývoj v zemích EU. Dnes ovšem i díky chybám zejména německé kancléřky v průběhu posledních let v oblasti migrační politiky, došlo k nárůstu vlivu nacionalistických a populistických stran na úkor stran tradičních. V Česku je tento vývoj také zřetelný.
Evropské finanční trhy cítí v současné době velkou nejistotu, burzovní indexy padají, neboť pokud dojde k přerušení tradiční spolupráce mezi konzervativci a socialisty v rámci parlamentu Evropy a v rámci Evropské komise, bude příští vývoj velmi nejistý. Po volbách lze očekávat velké změny ve vedení Evropské unie, a to na těch nejvýznamnějších pozicích. Donald Tusk i J. C. Junker skončí. Ihned po volbách začne výběr nebo spíše licitace při výběru nového šéfa Evropské komise a také prezidenta Evropské rady. Evropské finanční trhy budou samozřejmě velmi bedlivě vyhlížet také nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB), v jejímž čele skončí Mario Draghi. Nový šéf Evropské komise bude mít klíčovou roli v jednáních o brexitu, v obchodním sporu s USA, při stanovení principů a limitů nového rozpočtového rámce EU či případného nového rozpočtu eurozóny. Evropský parlament má schvalovat obchodní dohody EU s partnery, a tedy případně i s USA, a to si pochopitelně vyžádá velkou trpělivost v hledání kompromisů.
V tuto chvíli není jasný favorit na žádnou z pozic v čele EU, a to včetně šéfa ECB. Kromě jednání na úrovni šéfů velkých parlamentních frakcí EP budou hrát významnou roli při výběru nových lídrů EU zejména velké členské země EU. A samozřejmě pokud bude shoda v rámci V4, ve které působí i ČR, může mít určitý podíl na jednání v této věci také ČR.
Ta základní politická otázka ovšem dnes zní, kolik tradiční politické strany zastoupené v Evropském parlamentu ztratí mandátů. Respektive kolik získají ty strany a uskupení, které se profilují nacionalisticky či populisticky. Vlastně řada z nich také protievropsky. Osobně si myslím, že konzervativci se socialisty v souhrnu ztratí v novém Evropském parlamentu většinu. A pak je otázka, kolik společně ztratí. A potom se jako nejlogičtější politické spojenectví rýsuje spolu s těmito dvěma evropskými stranami pro liberály či Zelené. Řekněme si ale otevřeně, že „vládní koalice“ v Evropské komisi ve třech, bude fungovat už nepoměrně složitěji než koalice složená ze dvou subjektů. To není příliš složitá úvaha, neboť každá vláda v každé zemi je tím pevnější, čím méně politických subjektů je v ní zastoupeno.
V každém případě evropské finanční trhy v tuto chvíli padají a zdá se, že jsou připraveny v pádu pokračovat nejméně do pondělka, kdy budou oznámeny volební výsledky. Uvidíme.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV