Na dnešní tiskové konferenci (od 12:00 na ČT24) Jan Hamáček zcela rozmetal Kroupova tvrzení o přípravě údajného politického kšeftu s Rusy. Vlastně všichni účastníci schůzky či schůzek zpravodajců s ministrem vnitra,  a v té době i ministrem zahraničí, Hamáčkem dne 15.4., o jejichž obsahu blouzní Kroupa na Seznam Zpravy,  potvrdili, že se na schůzkách nejednalo o nějaké přípravě cesty J. Hamáčka do Ruska či o nějakém politickém handlu. Je dobře, že J. Hamáček oznámil podání žalob jednak na autory nactiutrhačného článku a dále pak na vydavatelství Seznam. Také je dobře, že součástí této žaloby na ochranu osobnosti J. Hamáčka bude požadavek na desetimilionovou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu. J. Hamáček také upřesnil, že by peníze, pokud je od soudu získá,  předidisponoval na fond policistů.

Je také správné, že se Hamáček dožaduje omluvy za nepodložené výroky představitelů koalice SPOLU, kteří jej obviňovali z údajné vlastizrady. Když jsem včera viděl předsedkyni TOP 09 Pekarovou Adamovou, jak s vypoulenýma očima útočí na předsedu Hamáčka, byl jsem skutečně znechucen.

Slova, jako jsou vlastizrada či velezrada by měly v politickém slovníku být používány velmi střídmě. A také jen při  existenci jasných důkazů.

Článek Kroupy takovým důkazem sám o sobě nebyl. Kroupa ve svém televizním vystoupení po dnešní tiskové konferenci J. Hamáčka rádoby sebevědomě hovořil o tom, že všechno může prokázat. Současně si už ale  hledal únikový prostor tím, když sdělil, že musí chránit své informační zdroje.

To je prima. Já jsem také pro ochranu novinářských zdrojů a samozřejmě by to neměl být jen jeden seriózní zdroj, ale ještě nejméně druhý, neméně seriózní zdroj. Možná, že to nakonec bude „duch svatý“, neboť de facto všichni účastníci schůzky či schůzek se v podstatě  ztotožnili s Hamáčkem. Kroupa počítal zřejmě s tím, že nikdo ze zpravodajců se nebude chtít projevit – s ohledem na utajování skutečností – zcela otevřeně, pokud vůbec. V takových kalných vodách by se pak dalo pěkně plout a vymýšlet "nitky a další nitky". To už si Kroupa ostatně vyzkoušel několikrát v minulosti.

ČT24 pochopitelně udělala po odvysílání tiskové konference vše pro to, aby Hamáčkovu pozici neulehčila. A tak po krátkém Hamáčkově vystoupení na tiskové konferenci s koreferáty (jejich vystoupení byla vesměs delší než Hamáčkovo) k Hamáčkovu vystoupení postupně vystoupili redaktor Respektu Spurný, dále samotný Kroupa a nakonec redaktor Kubičko z Českého rozhlasu. Kubičko z nich byl nejrozumnější, když připustil, že ta těžká (závažná) obvinění obsažená v článku Respektu, nejsou tím pravým ořechovým. Znovu se ale chytil vcelku irelevantní informace o tom, proč vlastně Hamáček chtěl do Ruska jet. Jakoby už samotná úvaha o cestě do Ruska byla trestná či zavrženíhodná. Prostě situace se po 7.4. rychle změnila a proto se změnily i plány na cestu do Ruska.

Faktem je, že všichni tři po Hamáčkovi v ČT vystupující pochopili (Kroupa jen trochu), že se situace ze dne na den  zásadně změnila a  Hamáček hraje s vyššími kartami.

Pochopitelně,  že echtpravicová opozice se včera snažila tento údajný lapsus místopředsedy vlády politicky zneužít ve svůj prospěch. Představitelé Pirátů a STAN jsou v tom zatím přeci jen trochu zdrženlivější.

Nebylo nám dopřáno potěšení, ostatně velmi pochybné, jak se zdá, vidět projednávání tohoto bodu v samotné sněmovně. Podle dílčích informací se po uceleném vystoupení J. Hamáčka jednání zcela zvrhlo. Je velmi smutné, že se touto záležitostí vůbec zabývá sama Poslanecká sněmovna.

V ranních hodinách proběhla jiná tisková konference představitelů ČSSD, na které se uváděly hlavní přehmaty J. Kroupy v minulosti a jeho smutné novinářské pomníky v letech 2006, 2010 a 2020. Tyto lžikauzy se vesměs týkaly sociální demokracie a byly prefabrikovány před volbami. Průběh kauzy Budišov, v níž byli obviněni nevinní lidé jen pro to, že byli sociálními demokraty a bylo před komunálními a senátními volbami, byl ostudou české žurnalistiky. Popsal jsem tuto kauzu poměrně podrobně uz včera v článku na serveru Vaše věc a blozích.

V roce 2010 se Kroupa, Kubík (oba dva jsou dnes hlavními oporami zpravodajství Seznam Zprávy) pustili do pokusu zkompromitovat mě, jako tehdejšího předsedu ČSSD pár týdnů před volbami údajnými manipulacemi a korupcí při nákupu obrněnců Pandur. Kroupa s Kubíkem a spol. „mířili na lišku a trefili Maryšku“. Vrcholným číslem bylo, že mě tehdy obvinili, s odstupem čtyř let od údajného setkání, z účasti na schůzce s lobbisty Steyeru (výrobce Pandur v Rakousku) v přesném datu na půdě Úřadu vlády v Praze. Nepočítali ovšem s tím, že jsem si z  Úřadu vlády odnesl kalendář akcí, které každý den probíhaly. V den a v hodinu, kdy jsem se měl podle investigativců tehdejší MFD (dnes jsou rozprášení v jiných médiích) sejít s lobbisty, jsem byl fyzicky v zahraničí, a to konkrétně ve Vídni na konferenci premiérů a šéfů států EU a Latinské Ameriky. Zkrátka to byla velká blamáž zmíněných investigativců.

Jediný, kdo byl v kauze Pandury postižen byl nakonec rádce a kamarád M. Topolanka Dalík,  který pak pobýval pár let v kriminale.

Když se blíží volby, musí se mít ČSSD vždy na pozoru, aby nedošlo k nějaké závažné recidivě lžikauz ze strany známých novinářských firem.

Osobně si myslím, že celá tato nafouknutá pseudokauza bude ve svých důsledcích znamenat znechucení významné části voličů bezohlednými postupy stran tradiční české pravice sdružených na  kandidátce SPOLU. Tyto strany prostě vyostřují napětí ve společnosti a považují za úplně normální, že je možné na základě velmi chatrných anebo dokonce žádných důkazů obviňovat seriózního vládního politika. Skoro bych ale řekl, že tito političtí hroši nejsou schopni pochopit, že takovéto přeexponované,  na první pohled nedůvěryhodné kauzy mohou sociální demokracii a vládě spíše pomoci než ublížit. 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele