elikož „globalizační a unifikační tendence" (dále jen GUT) mohou být pro mnohé důstojníky a generály poměrně mlhavou definicí nepřítele, neuškodí nabídnout jim krátký manuál. Někteří z nich by si totiž mohli naivně myslet, že k boji s GUT stačí například jen uzavřít hranice a střílet po každém vozidle s cizí poznávací značkou a logem Evropské unie.

Generálové by si především měli uvědomit, což jim prezident nesdělil, že GUT je nepřítel veskrze zákeřný a proniknul již přímo do centrální nervové soustavy našeho státu. Navíc má tato hydra dvě hlavy: globalizační a unifikační. Ty nejsou vždy totožné, ba dokonce se spolu občas sváří, jak vidíme i na příkladu frontálního útku globalizovaných finančních trhů na samotné základy evropské unifikace, například v podobě její eurozóny.

Navíc ve své globalizační dimenzi je GUT vlastně projevem trhu v globálním měřítku, jehož neviditelnou ruku pan prezident vzývá, takže generálové by měli s vrchním velitelem ozbrojených sil pečlivě konzultovat před tím, než spustí útok.

Vzhledem k zahraničně-politické orientaci našeho prezidenta je zřejmé, že by například jen těžko schválil útok na základny ruského Lukoilu nebo Gazpromu u nás, ale může mít pochopení pro obsazení českých základen takových nadnárodních firem, jako je německý Volkswagen, který se neobratně skrývá na našem území za logem Škoda Auto.

Prezident by také měl být konzultován před tím, než armáda případně vypne internet a satelitní televize coby nejviditelnější znak globalizačních tendencí, nebo obsadí čínské restaurace. Na druhou stranu se dá předpokládat, že žádných konzultací nebude třeba k útoku například na účastníky konference Forum 2000 a podobné výhonky intelektuální globalizace organizované u nás pod patronací právdo-láskařských zednářů.

Generálové by měli s prezidentem pečlivě konzultovat, co dělat v případě, kdy kvůli otřesům na globálních trzích, kdesi daleko za našimi hranicemi, se například propadá český HDP nebo se otřásá poslední symbol naší suverenity, česká koruna, a ministr Kalousek nad tím jen bezmocně krčí rameny. Zaútočit například rovnou na Wall Street? Nebo bude stačit vozová hradba okolo České národní banky? Toť otázka.

Unifikační dimenze GUT je naštěstí o poznání přehlednější. Jako první by měly být nepochybně obsazeny všechny instituce, které se skrývají za ohavnou modrou vlajkou se žlutými hvězdičkami. Oba státní tajemníci pro Evropskou unii by měli být v boji s GUT okamžitě internováni, stejně jako ministr zahraničí, který svou duši zcela zaprodal evropské myšlence, což je pochopitelné, neboť je ve skutečnosti Švýcarem nebo, ještě hůře, Rakušanem.

Armáda by také měla okamžitě zastavit přítok desítek miliard eur ze strukturálních fondů, protože ty slouží jen jako opium češstva, a ekonomické mafie, které kdysi vznikly během privatizace i díky benevolenci dnešního vrchního velitele ozbrojených sil, je beztak nestačí rozkrádat kvůli různým nesmyslným standardům Bruselu stejně efektivně, jako rozkrádají národní kasu.

Když už je řeč o financích, neměly by pozornosti armády uniknout největší české banky, které jsou všechny v rukou evropských „matek".

Armáda může samozřejmě uvažovat i o vyhlášení stanného práva, v jehož rámci s okamžitou platností zruší veškeré evropské normy, které se zákeřně vloudily do našeho právního řádu v posledních 15 letech. Dozor nad tímto procesem by mohl být svěřen například Suverenitě Jany Bobošíkové, která si tak jako tak už delší dobu říká svými činy o povýšení do hodnosti armádního generála. Pod ní by také mohla spadat případná vojenská opatření pro boj se sudetoněmeckými hordami.

Oddělení boje s ideologickou diverzí by jistě mělo připadnout Ladislavu Bátorovi. Trest smrti, vykonaný zastřelením před polním soudem, by měl hrozit každému, kdo projeví kladný postoj k ohavným vedlejším produktům GUT, jako je multikulturalismus, politická korektnost, humanrightismus, nebo festivaly deviantů.

Jistým problémem pro vyhlášení války GUT může být stav české armády. Pokud by například armáda chtěla obsadit pod vedením svého vrchního velitele hranice, bylo by třeba nejprve zjistit, zda máme dostatek pojízdných pandurů, a zdali počet důstojníků a generálů nepřevyšuje počet mužstva natolik, že „nejsou lidi".

V nejhorším případě by se bylo samozřejmě možné uchýlit k taktice, kterou popsal nedávno policejní prezident, když byl k boji s nepřizpůsobivými ve Šluknovském výběžku ochoten nasadit vedle několika málo těžkooděnců, kterými disponuje, i pracovníky policejního prezidia.

Otázkou také je, jak vymanit českou armádu ze Severoatlantické aliance, která vlastně také není nic jiného, než projev GUT. A co si počít například s Grippeny, pronajatými od cizích zemí?

Je evidentní, že pan prezident nastolil svým tvrdým postojem proti GUT řadu složitých otázek, které bude třeba ještě upřesnit. Naštěstí je obklopen lidmi, kteří se nevyvinuli, jako my ostatní, z opic, a kteří jsou přímo povolání, aby si se složitými otázkami jednoduše poradili.

Vyšlo na blogu aktualne.centrum.cz. Publikováno se souhlasem autora.