Jiří Svoboda: Matochův seznam

19.09.2024 10:40 | Glosa

Na serveru Hlídací pes vyšel článek Ondřeje Neumana, ve kterém autor probírá souvislosti odchodu 2 a půl redaktorů (Wollner, Fridrichová a půl Železný) a úvahu o tom, je-li dalším na řadě moderátor Václav Moravec. V článku je však několik zjevných zkreslujících nepřesností.

Jiří Svoboda: Matochův seznam
Foto: Hans Štembera
Popisek: Auto České televize, ilustrační foto

Začnu-li od konce: autor se vrací k odchodu Marka Wollnera a poměrně obšírně cituje ze zprávy interní komise ČT, kterou ke stížnostem některých zaměstnankyň jmenoval generální ředitel P. Dvořák. Nemohu říct, že bych byl příznivcem investigativního pořadu Reportéři ČT, ve kterém Wollner působil jako šéfredaktor. Vadila mi především fémová předpojatost vůči Andreji Babišovi. Ale kteří tzv. novináři si v určité době do Babiše nekopli. ČT měla takové zadání konformity vůči politickým stranám, které si rozparcelovaly ekonomické hřiště a vybraným „přátelům“ umožňovaly vybírat tučné nelegální majetkové zisky a motivovat příslušné státní orgány, aby se k takové praxi chovaly ohleduplně. Očividných příkladů bych mohl vypočítat několik stránek.

Prezident V. Havel zavedl v Rudolfinu pojem „blbá nálada“. Bohužel zvolil si k nápravě spiknutí politiků, kteří tzv. „sarajevským atentátem“ a tím, co po něm následovalo, otevřeli stavidla ekonomické tranzici v podobě „Bůh je mrtev, všechno je dovoleno“.

Do této selanky vstoupil cizorodý živel – hnutí ANO v čele s A. Babišem. U moci se střídající dvojice dominantních politických stran se cítila v nerušeném porcování medvěda ohrožena. Babiš se stal veřejným nepřítelem a zkorumpovaná média v duchu zavedených zvyklostí vládnoucímu establishmentu pilně sloužila.

Wollner a Reportéři ČT nebyli výjimkou. Televizní program byl pouze viditelnější než předhánějící se autoři tištěných médií. Zadání plnili stejnou měrou. A to s Wollnerem i po jeho odchodu. Stačí připomenout skandální moderování kandidátů na úřad prezidenta nomen omen Řezníčkem.

S Markem Wollnerem se léta znám a z našich rozhovorů jsem pochopil, že diskuze na toto téma je stejně zbytečná. Wollner je povahově výbušný, dynamický a umím si představit, že jako šéf mohl být nepříjemný a důsledný. Bez ohledu na naše názorové rozdíly však tvrdím, že je jako člověk férový.

Jak už to bývá, střetával se s ambicemi kolegyň, zaujmout jeho místo. Nora Fridrichová nebyla v tom směru výjimkou. Jistě jsem nebyl jediný, kdo generálního ředitele P. Dvořáka upozorňoval na politickou předpojatost pořadů zpravodajství a publicistiky. Existenční útok na M. Wollnera přišel z nečekané strany.

Autor zmiňovaného článku serveru Hlídací pes cituje v kauze Wollner tzv. „uniklou zprávu“. Ani slovem se nezabývá problémem, že zmíněná „zpráva“ byla přísně utajovaná v trezoru generálního ředitele ČT. „Jeptišky loudunské“ (známý příběh z Pitavalu) byly ochotné před komisí vypovídat pouze pod zárukou, že zpráva bude přísně tajná a ani ve zprávě nebudou uvedena jejich jména (výjimkou byla bývalá redaktorka ČT M. Dobiášová, která své poznatky z konfliktů s Wollnerem zveřejnila na internetu). Vyšetřující komise byla tříčlenná a členové museli podepsat závazek mlčenlivosti.

Zabývám se tím pouze proto, abych uvedl některé věci na pravou míru. O. Neuman cituje ze „uniklé zprávy“, tvrzení advokáta T. Němečka, že se na něj obrátilo 12 stěžovatelek, které poučil o možnosti podat ve věci trestní oznámení. V „uniklé zprávě“ postrádám informaci, že stěžovatelky, které někdo poučil, aby se pod zárukou advokátní mlčenlivosti na mgr. Němečka obrátily, si byly jisté, že jejich jména budou utajena (v konečné bilanci jich pod ochranou advokátní mlčenlivosti vypovídalo proti Wollnerovi pouze 9). Autoři „zprávy“ zamlčeli, že většina těchto stěžovatelek již kratší, či delší dobu v ČT nepracovala. Jistě ne náhodou informace o ustavení vyšetřující komise a některé podrobnosti se souběžně „objevily na stole“ redaktorky Seznamu.cz, jejíž dcera v té době působila jako blízká spolupracovnice ředitele ČT Brno, Součka.

Nechápu, proč se autor článku O. Neuman nezabývá otázkou, proč se „utajovaná zpráva“ znenadání objevila na stole advokátky Hrdé (jistě odmítne zveřejnit, jak se zpráva na její stůl dostala!) a to rok a osm měsíců po uzavření zprávy komise a odchodu Wollnera z ČT (v lednu 2023).

Nabízí se otázka cui bono? Komu a k čemu to posloužilo, že advokátka Hrdá pouze v srpnu 2024 rozdistribuovala „objevený text“ ze svého stolu přes Twitter (dnes X.com) do množiny bulvárních médií a dalších internetových serverů, které zprávu opatřily soubory fotografií.

Proč asi autor článku nezmínil, že tehdejší ředitel zpravodajství v době vyšetřování napsal:

V tomto směru jsem na Markovo chování ve funkci šéfredaktora neobdržel ani jedinou stížnost nebo podnět. Pro úplnost, nic takového jsem nedostal ani v předchozích letech, kdy Marek ve funkci šéfredaktora nebyl…!“

Nenapsal ani, že se za Wollnera v písemném prohlášení postavilo 16 jemu podřízených editorů a redaktorů.

Manipulátoři ovšem nevzali v úvahu, že zveřejněním Zprávy odkryjí identitu stěžovatelek, které před komisí vypovídaly pouze pod slibem mlčenlivosti. Tak kupř. několik účastníků předávání novinářské ceny Ferdinanda Peroutky 2016 mi nezávisle na sobě potvrdilo, že jedna z agilních stěžovatelek, redaktorka T. Engelová, která cenu přebírala za nepřítomného Wollnera, pronesla na jeho adresu laudatio, v němž zdůraznila jeho novinářské kvality i to, že dává šance začínajícím externistům. Před komisí již na chválu zapomněla a pod č. 18 si postěžovala, že Wollner ve střižně chtěl, aby si mu sedla na klín (hačí…)… atd. Moralistní kvality některých redaktorek nejsou tak rigidní, jak by se zdálo z jejich výpovědí v „zaručené“ anonymitě před vyšetřovací komisí.

Díky naprosté bezohlednosti toho, kdo vyndal Zprávu ze sejfu a poslal ji ke zveřejnění, je dnes možné, navzdory všem čestným prohlášením o mlčenlivosti a zárukám, daným redaktorkám, které byly ochotné anonymně vypovídat, vzít číslo po čísle a odkrýt většinu jmen před kolegy i veřejností.

Má otázka CUI BONO, komu slouží po roce a osmi měsících obeslání všemožných bulvárních novin a internetových zpravodajských portálů i za tak vysokou cenu, mne přiměla k tomu, abych napsal tento text. Nešlo mi o to abych zbavil šéfredaktora Marka Wollnera všech obvinění (poměry v redakci neznám). Chtěl bych jen upozornit veřejnost na to, jak slib mlčenlivosti v ČT platí a jaké metody se používají, pokud chce někdo vyvolat konfrontaci mezi dvěma nepohodlnými redaktory a zavděčit se vyhozením druhé redaktorky z „Matochova seznamu“ politikům, kteří mohou po příštích sněmovních volbách zásadně vstoupit do otázky kreditu manažmentu ČT a způsobu navýšení koncesionářských poplatků na 9 miliard Kč. To, že hnutí ANO má zcela jinou představu než současná sto osmička je všeobecně známo.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…