Zdá se, že se nedomyslelo, že potřeba zúčastnit se této piety zasáhne možná 60 % českého národa…

Žofín zjevně stačit nebude. A byla i chyba, že den státního smutku nebyl vyhlášen i na pátek 11. října a nejen na sobotu. V rámci nařízeného smutku měl být učiněn zákaz demonstrací a, tím mám na mysli pro většinu z nás zcela nepochopitelné demonstrace zelených extremistů Extinction Rebellion či pouličních shromáždění fotbalových fanoušků v souvislosti s utkáním Česko Velká Británie.

Naopak my všichni, kteří se nyní asi těžko dostanou do paláce Žofín, abychom se s Karlem Gottem rozloučili, jsme se mohli sejít na letenské pláni, kde by jistě byli schopni tu umělci, kteří mají důvěru široké veřejnosti, nikoliv tedy jen Chvilek pro demokracii uspořádat Koncert pro Karla Gotta či Koncert pro republiku, ať již by byl nazván jakkoliv. A druhý den, podle plánu by byl určen pro smuteční obřad v Chrámu sv. Víta, jen pro pozvané.

Nechci se dotknout rodiny Karla Gotta, ale Karel Gott byl institucí a uspořádání jeho pohřbu mělo být především záležitostí státu. A to též z hlediska logistického.

Myslím si, že takový postup mohl celý národ posílit.

Určitě by se nás sešlo dle předběžných údajů minimálně tři sta tisíc a spíše více.

Většina z nás trpce nese, jak jsme právě například z Letné uráženi a ponižováni skupinkami privilegovaných kulturně  - politických skupin.

Alespoň jednou jsme se mohli naposledy s Karlem Gottem cítit pány ve své zemi.

Jiří Vyvadil