Tenhle prudký nástup jara sebou přinesl i zvýšenou pracovní iniciativu související s tím, čemu říkáme jarní úklid. V dobách rozvinutého socialismu se konaly pracovní brigády, při nichž města i vesnice v rámci různých „akcí zet“ pořádala úklid na svých veřejných prostranstvích. Dnes se spoléháme spíše na to, že tuhle potřebnou péči za nás obstarají nějaké ty technické služby. Možná by žádného z nás neubylo, kdybychom alespoň ve svém nejbližším okolí také trochu poklidili. A nebo když už to ne, tak kdybychom alespoň sami nezaneřáďovali své okolí. Parky plné psích exkrementů, silniční příkopy lemované odpadem různého druhu, okraje lesů „ozdobené“ všemožným haraburdím, které by mělo mít své místo na skládkách, nebo ve sběru druhotných surovin, o tom bohužel svědčí.

Nepřeháním. V našem regionu podle příkopů plných plechovek od piv polské provenience snadno identifikujete, kudy vedou příjezdové trasy polských dělníků do kvasinské automobilky. Na silnici z Orlických hor do Dobrušky najdete nejen plastové pytle plné různého odpadu, které „přírodymilovný“ rekreant už nedovezl do své městské popelnice, ale dokonce i autosedačku, kterou kdosi umístil na pangejt silnice, snad pro spočinutí umdleného turisty. Tyhle přírodní „okrasy“ budou asi naší přírodu krášlit do té doby, než je za a) pracovníci SUS odstraní, nebo než za b) zarostou kopřivami a travou, která je milosrdně skryje. Varianta b) se mi zdá bohužel reálnější.

Tohle období je samozřejmě jako dělané i k tomu, abychom podobným razantním úklidem zasáhli své domácnosti. Reklamní letáky na nás útočí všemožnými doporučeními úklidových prostředků, samozřejmě bio kvality, bez kterých se náš byt prostě neobejde. Dokonce vycházejí knihy, které nás vybízejí k „zázračnému úklidu“, jak jedna Japonka nazvala svůj bestseller. Jsme nabádáni k tomu, abychom tuto očistu nutně učinili, neboť jinak se vystavujeme nebezpečí všech možných chorob. A to nejen my, ale hlavně naše děti. Jako by neexistovalo známé přísloví „Nepořádek v bytě, spokojené dítě“, že? Jistý psycholog to posunul až do poučky „Bordel v bytě, zdravé dítě“. Jeden můj známý tvrdí, že má-li si dítě vypěstovat určitou imunitu a obranyschopnost, musí se mu nějakých negativních vstupů dostat. Některé příklady z tzv. vyloučených lokalit jako by tuto teorii podporovaly.

Do třetice všeho by se tento jarní úklid měl týkat i našeho vlastního organismu. Jsme vyzývání k očistě našeho těla, k detoxikaci organismu zaneseného škodlivinami. Jako kdybychom byli jakási fekální žumpa, kterou je třeba vyvézt a navíc před dalším použitím řádně vydezinfikovat. Nic proti občasné očistě. Ovšem zdá se, že trend zdravého života za každou cenu, podporovaný samozřejmě producenty těch superzdravých potravin, nám poněkud přerůstá přes hlavu. Jednou jsou to živočišné tuky, vejce, bílá mouka, podruhé cukr, lepek a já nevím co ještě. Mimochodem - lepek. Módní vlnou je, že i zcela zdraví lidé, kteří netrpí celiakií, drží bezlepkovou dietu. Celebrity typu Viktorie Beckham nebo Novaka Djokoviče je v tom ještě utvrzují. Aktuální zjištění týmu Harvardovy univerzity však říká, že tito lidé si zvyšují o 13% riziko onemocnění cukrovkou 2. typu. A takhle je to i u jiných potravin. Všechno totiž souvisí se vším.

Jaro, jak se zdá, je tady. Zkusme ho vnímat jako čas, kdy všechno krásné v přírodě je ještě před námi. Ostatně představa, že všechno pěkné v našem životě nás teprve čeká, také není k zahození.

P.S.
Nejnovější předpověď na tento týden hovoří o sněžení. Asi stále ještě platí ono klasické : Duben – ještě tam budem! (myšleno za kamny!)