Klauzule 5% je sice nemravná, ale když konečně jednou mohla být užitečná, propustila o zlomek procenta hned tři strany, všechny velmi škodlivé. Hledat v jejich programech něco, co by se mělo kvůli všeobecnému blahu vymáhat, je dost zbytečné. Potom tu máme Piráty a ODS, novou a starou stranu, a myslel jsem, že je volilo hodně lidí omylem, že je považovali za lepší, než se potom projevili po volbách. Podle průzkumu jim voličů neubylo. Pirátům dokonce přibylo, neboť i nejhloupější vítač má volební právo. Ale neměl by ho mít, protože to je v kolizi s právem ostatních občanů na život.

Těch pět stran má dohromady 70 mandátů se kterými se nedá k ničemu dobrému počítat. Potom je tu ČSSD, kde většina delegátů mimořádného sjezdu volbou Hamáčka zajistila nepoužitelnost také této strany, což potvrzují úděsná vystoupení poslance Chvojky. Možná se ČSSD vetře do vlády, ale neovlivní dost prospěšně vládní program. To už spíše něco vyjednají komunisté výměnou za hlasy potřebné k prosazení důvěry vládě, když požadavky SPD zachraňující stát a národ budou odmítnuty. S podporou KSČM i nekomunistů však hazarduje premiér Babiš, když se bál použtít přesvědčivý projev poslance Ondráčka ve Sněmovně a ukázat falešnost námitek proti němu. A svým hanebným prohlášením umožnil úspěšnou štvanici na tohoto pro lumpy nebezpečného předsedu výboru a jeho odstranění. Ještě horší je, že takto slabý Babiš se také nebude schopný  postavit EU.

Kdybychom přece jen měli schválenou vládu, byl by vhodný čas začít po vládě požadovat, aby plnila, co slíbila a nám se to líbí, a také to, co neslíbila, ale potřebujeme to, a chválili bychom ji za to.

To, co potřebujeme, se liší stupněm naléhavosti.

Nejnaléhavějším přáním je zachování našeho života a jeho způsobu tak, aby to důstojně navazovalo na to, čeho jsme v minulosti dosahovali. Musíme využít toho, že kdejakému ohroženému živočišnému druhu, ba i rostlině je přiznáváno právo na ochranu existence a dokonce i jeho životního prostředí, a musíme se postavit proti svévoli EU a nedat se ohrožovat akcemi NATO. Pevný postoj v tomto směru musíme požadovat od kohokoliv, kdo bude chtít vládnout.

Politiky diskvalifikují řeči, jako že jsme spolehlivou součástí EU a zároveň se neřekne, co bude, když EU fatálně zklame, a ona už zklamala.

Zákeřná lež je vyhlašovat, že se naše životní úroveň zhroutí, když bychom následovali Britanii. Nejsme to my, kdo vysává EU, je to naopak, a po počátečních těžkostech by zánik našeho otroctví byl následován příjemným zotavováním.

Docela zásadní je, že chceme-li mít lepší životní úroveň, musíme nejdříve vyhnat všechny politiky, kteří dost radikálně neodmítají muslimskou imigraci. Než se to stane, je relativní chudoba jedinou brzdou bránící přílivu těchto migrantů. Neexistuje žádný takový blahobyt, při kterém by život mezi migranty, pokud by se ještě zachoval, byl šťastnější, než život v chudobě bez nich.

Také v případě NATO je nutný pevný postoj. Je chybou parlamentu, že nevyužívá Ústavy ČR, aby zarazil zneužívání našich vojáků k provokacím v Pobaltí. NATO nepotřebujeme a naopak členství v něm nás ohrožuje. V případě války bychom byli bez rozpaků obětováni jak první.

Měli bychom žádat, aby vláda budovala podobnou ochranu území státu, jako mají Švýcaři, a zavedla potřebný výcvik mladých občanů. Nemáme Alpy, ale jinak jsme se Švýcarskem v mnoha směrech srovnatelní. Nesrovnatelná je jen úroveň vedení státu. Nesmíme však váhat a dále ztrácet, co se nabízí.

Nutnost těchto nejnaléhavějších kroků je důvodem k tomu, aby byly žádány také referendem. Pojednává o tom můj nedávný článek „Jednání o referendu...“. Zde chci zdůraznit jeho poslední větu, která zdůvodňuje, proč musí být přijat zákon o referendu a musí být dovoleno jeho použitím rozhodnout o vystoupení z organizací, které nás ohrožují:

Tak, jako se nepřipouští hlasování o zavedení trestu smrti, tak se také nesmí bránit lidem, aby odmítli členství v organizacích, které je ohrožují na životě přímo, nebo zničením prostředí, ve kterém žijeme.

Josef Mrázek