Vláda má důvěru a nový beztvarý subjekt disponující třemi ministry, reformy pokračují a tak si jistě za čas budeme muset půjčovat na činži, o chlebu nemluvě. S ledovým klidem si zdvihají obchodní řetězce své marže, aby vybalancovaly ztráty z očekávané změny DPH. Většina majetných to ani nezaznamená a tak tím bude trpět jen hrstka chudých a bezdomovců, kteří se u nás také, podle slov pana premiera, nemusí obavat smrti hladem. Ony se vždycky najdou nějaké prošlé potraviny v levných obchodech, o bohatých kontejnerech nemluvě.
Sluníčko pálí a tak už nikdo neumře zimou. Prostě život jde dál a přežít se dá načas i bez doktorů a léků. A tak si jistě většina z nás může naplánovat dovolenou, třeba v předsezónních termínech a odjet na pár dnů k moři, třeba do Chorvatska. Taková Makarská riviera dokáže napravit leccos, co se za uplynulou zimu pokazilo.
Znám kout podobný ráji. Žádné divoké dancingy, jen milí lidé, krásné hory a malebné rybářské městečko Igrane. Žádný nečas i přes občasné větry od moře i z pevniny. Vládne tu pevný, kamenný řád. Řád zakotvený v domech i v lidech. Slunce tu nemění svou tvář jako u nás, kdy horké dny zchladí náhle bouře s krupobitím lidské nelásky a zla, kdy závist a zrada zraňuje a přivádí k beznaději. Zde je místo pro klid, rozjímání a odpočinek.
Také přijíždějící turisté se mění jako švihnutím kouzelného proutku a stávají se jaksi lepšími, a dokonce se umí i usmát. Mám tu přítele, jmenuje se Zoran Prug a může být reprezentantem tohoto ráje na zemi. Přijímá lidi s úsměvem a poskytuje služby, které si mohou dovolit i důchodci ze své stále se ztenčující renty. Třeba najdou motivaci, jak se poprat se současnou politickou nepohodou a dožít se ještě lepší budoucnosti. Nebo sem snad díky politické realitě ještě včas emigrovat.
Čechům tu rozumí a není problém se v chorvatské společnosti integrovat. Nikdy tu nebudeme mít pocit menšiny, což se o naší současné vlasti říci nedá. Tak tedy, vzhůru do Igrane! Není tu tolik státních zástupců, soudců, policistů, ale hlavně politiků s tváří mouřenínů zbavujících se lstí svých nepohodlných odpůrců. Nevládne tu nečas, kamarádi tu hrají pelotu a ne hry o osud své vlasti, obchodníci prodávají sice dražší, ale nešvindlovanou zmrzlinu a lidé tu v moři smývají svůj pot, protože špína zůstala za nimi daleko ve vlasti. Prostě pohoda!
Josef Reiman
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz