Musíme škrtat, šetřit, utahovat opasky, protože jsme si žili nad poměry. Musíme si však položit otázku, kdo že si tu žil a ještě žije nad poměry? Nepochybně jsou to politici, bankéři a spekulanti všeho druhu a jejich podržtaškové. Co k tomu říká naše vláda, která je politickou sestavou sebevědomých lobbistů, kteří věří jen sami sobě, případně svým kamarádům. Rozhodují tak, jakoby tu žili sami a s neomylností sobě vlastní odmítají všechny návrhy opozice obvyklým tvrzením o populismu. Koaliční politická reprezentace je vůči problémům, se kterými se občané potýkají naprosto netečná. Jakoby se jich starosti ulice vůbec netýkaly. Těm pár tisícům bohatých nějaké zvýšení DPH nevadí a zdražení zboží si ani nevšimnou. Podle projevů a vyjádření našich představitelů vše vypadá tak, že žijí naprosto mimo realitu. Co z toho plyne pro nás, kteří každý měsíc počítáme korunky, abychom vyšli do další výplaty nebo důchodu. Jsme opravdu ty líné socky, jak nás někteří anonymové rádi nazývají?
Nebo jsme se jen dosud nenaučili krást jako řada jiných dovedů, kteří si v každé situaci dovedou pomoci zvláště, když mají dostatek vzorů, o kterých nás media obšírně informují. Ano, vláda se chválí svými úspěchy a reformami, které jsou pro nás jen ztížením životní situace. Schvalují zákony, se kterými panuje obecný nesouhlas. Jakoby se jich netýkaly případy korupce, zlodějny, arogance a nekompetentnosti státních úředníků. Zákony jsou koncipovány tak, že nikoho z vysoké byrokracie není možno potrestat bez prokázání úmyslu. Schvalují se nereálné státní rozpočty, protože je známo že se nemusí dodržet, nejvýše se upraví. Finanční zprávy jen konstatují malý výběr přímých daní, ale velké neplatiče nikdo nestíhá ani nesoudí. Na ty menší dlužníky jsou nasazování exekutoři podle hesla, že na chudé musí být přísnost. A tak se naše vlast sune pomalu do pásma dlužníků. Chudí se dále zadlužují, a tak dluh vůči bankám a lichvářům je vyšší než bilion korun. Jen banky, bankéři a akcionáři zahraničních firem s přídomkem „českých“ potichu dále bohatnou. Vždyť investovat mohou jen Ti, kteří mají peníze.
Konečeně přichází iniciativa, která sice není samospasitelná, ale je šancí vyjádřit veřejné mínění a donutit naši legislativu k akci. Holešovská výzva hovoří jasně. Je otázkou, jak se k ní lidé postaví. V tuto chvíli však bude zajímavé, jak ji budou vnímat také naši politici a silové ministerstvo. Budou vnímat tuto iniciativu jako touhu po změně, která dá lidem novu důvěru v lepší budoucnost? Pochopí naše vládní a poslanecká garnitura, že už svou šanci prohrála a že je čas odejít? Nebo z nás udělá extrémisty a nekalé živly, jak je v této zemi již historicky zvykem a naplní vyšetřovací cely a vězení novými vězni svědomí?
Víme, že nelze dále čekat. Předpokládáme že bude i tato iniciativa našimi vládnoucími politiky zlehčována a zesměšňována, v horším případě odsuzována, ale jiné cesty není. Voláme po vládě odborníků a po parlamentu reprezentovanému těmi, kterým lidé věří a kteří nejsou jen produktem kabinetní politiky reprezentujícím pouze zájmy svých stran. Víme že musíme žít ve společné Evropě a nemůžeme být jen republikou umouněných lokálních zájmů. Svůj zájem stát se skutečnými Evropany však musíme prosazovat všude a trvale hlídat vývoj demokracie v naší republice tak, aby si ji zase znovu nepřivlastnila hrstka vyvolených. Přemýšlejme a nedejme se dále oblbovat politikou cukru a biče a stálým rozdělováním společnosti podle hesla rozděl a panuj. Nepřipusťme, aby nám politici nadále nahrazovali demokracii tím, že nám bude nabízen čím dál dražší chléb a hry.
Reiman
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman