„V prvé řadě je to garance původu, neboť sedláci vyrábějí potraviny ze surovin z vlastních chovů nebo vlastních polí a na rozdíl od průmyslových výrobců nedováží žádné základní suroviny ze zahraničí. V druhé řadě je to čerstvost selských výrobků, neboť tyto potraviny nemusí cestovat nejen ze zahraničí k nám, ale ani po naší zemi, protože si je spotřebitel může zakoupit přímo „ze dvora“, a navíc mají mnohé farmy již své vlastní prodejny,“ informuje předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Nákup selských potravin je rovněž podporou lepšího stavu životního prostředí, protože jejich produkce nezatěžuje tak, jako v případě průmyslové výroby potravin, životní prostředí. Kromě toho přispívá jejich nákup k posilování jedinečnosti konkrétních míst a lokalit v naší zemi, k rozvoji venkova, a vytváří také žádoucí pestrost a nabídku originálních výrobků.

Potraviny od českých sedláků navíc spotřebitel nemá šanci, až na výjimky, koupit v nadnárodních maloobchodních sítích (řetězcích), pro které jsou produkty malovýroby komerčně a objemově nezajímavé. Nejdůležitější pro zákazníky ale je, že si konkrétní chovatel nebo pěstitel nemůže dovolit je zklamat, ani původem, ani kvalitou prodávaných produktů, protože by je navždy ztratil. Jasná identifikace výrobce i místa výroby je tak nejlepší prevencí vůči klamání spotřebitele.

„Drobní a středně velcí sedláci jsou navíc dozorovými orgány ČR kontrolováni častěji, než průmyslové potravinářské a zemědělské podniky, jak vyplývá i ze statistik, které si Asociace soukromého zemědělství ČR vyžádala od ministerstva zemědělství,“ upozorňuje tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Například z celkového počtu 397 kontrol podmínek hospodaření v rostlinné výrobě ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu proběhlo v roce 2017 (novější statistiky nejsou prozatím k dispozici) u podniků hospodařících na výměře do 10 hektarů 52 kontrol, u podniků o výměře 10 až 50 hektarů 198 kontrol a od 50 do 500 hektarů 142 kontrol, ale u podniků nad 500 hektarů jen 5 kontrol! Další statistické údaje vypovídající o značném nepoměru mezi počtem kontrol u menších subjektů oproti velkým podnikům, které přitom hospodaří celkově na vyšší výměře půdy, naleznete v tabulce.

Počty kontrol u zemědělských subjektů dle jejich velikosti ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS) v roce 2017:

Ze strany Státní zemědělské potravinářské inspekce pak bylo prověřováno z celkového počtu 319 kontrol 34 hospodářství o výměře do 10 hektarů, 49 o výměře 10 až 50 hektarů, 127 o výměře od 50 do 500 hektarů a 109 kontrol provedla SZPI u podniků s výměrou nad 500 hektarů, ačkoli tyto podniky obhospodařují většinu zemědělské půdy v ČR. Obdobně Státní veterinární správa ČR provedla v roce 2017 celkem 1 984 kontrol v chovech zvířat, z toho 315 kontrol v chovech do 10 kusů zvířat, 711 v chovech o počtu 11 až 50 kusů zvířat, 821 kontrol v chovech čítajících 51 až 500 kusů zvířat a pouze 133 kontrol v chovech s počtem více než 501 kusů hospodářských zvířat. Z uvedených statistik tak vyplývá, že jsou drobní a středně velcí zemědělci kontrolováni podstatně intenzivněji, než velké průmyslové zemědělské podniky.

V případě v poslední době tolik zmiňovaného hovězího masa je pro spotřebitele z hlediska kvality nejlepší volbou jeho nákup přímo na farmách, které se věnují chovu skotu masných plemen. Ten zde pobývá mnohdy i celoročně na pastvinách, což se také odráží v kvalitě masa. Tato plemena skotu přitom chovají především sedláci, včetně členů Asociace soukromého zemědělství ČR, a speciálně v této komoditě tak není stále omílanou „pravdou“, že se živočišnou výrobou a chovem hospodářských zvířat zabývají převážně průmyslové zemědělské podniky. Spotřebitelé, kteří chtějí skutečně preferovat tuzemský původ potravin a kvalitní hovězí, by proto měli využít nabídky, kterou chovy masného skotu a skotu vůbec z hospodářství českých sedláků představují.