Přituhovat tam začalo již v srpnu, kdy z úsporných důvodů se začalo propouštět a tato akce se velmi rychle proměnila v politickou čistku: z 3 200 zaměstnanců mělo odejít 550 nepohodlných novinářů.

Nakonec výpovědi proběhly ve dvou vlnách a muselo odejít přes 600 novinářů. Médií se brutálně zmocnil Viktor Orbán a jeho strana Fidesz, která má v parlamentu většinu.

Z televize odešly tak výrazné postavy jako László Benda, Antónia Mészárosová, Görgy Nej, Péter Nyárádi, Nóra Winklerová či András Siklós. Vyhozeni byli i všichni, kteří protestovali v roce 2010 proti novému tiskovému zákonu. Například Antónia Mészarosová, která před tím dlouho pracovala v BBC a byla hvězdou večerních politických talkshow. Odejít musela hlavně kvůli tomu, že dobře dělala svou práci: premiéru Orbánovi kladla nepříjemné otázky. To je samozřejmě její povinnost. Jenže výsledek pana Orbána nemohl potěšit: sledovanost večerních zpráv na stanici M1 klesla na historické minimum, dívá s na ně už jen asi 300 tisíc diváků, naproti tomu opoziční rozhlasovou stanici Klubrádio poslouchalo jen v Budapešti přes pět set tisíc lidí.

Minulý týden byli propuštěni další dva novináři a sice Balázs Navarro a Aranka Szávulyová, kteří zároveň jsou funkcionáři filmových a televizních odborů, a sice kvůli tomu, že od 10. prosince 2011 drží nedaleko budovy televize hladovku na protest proti cenzurním zásahům vedení stanice do zpravodajství. Spolu s nimi drží hladovku dalších šest lidí: tři zaměstnanci televize a tři aktivisté a v ulicích se začalo demonstrovat. V Maďarsku byl ustaven státní mediální holding MTVA někdy u nás nazývaný Fond a sdružil všechny novináře ve veřejnoprávních médiích, zároveň je výlučným výrobcem všech programů, čímž má stát zase vše pod kontrolou. V jeho čele stojí lidé z Fideszu a ti obsadili i veškerá místa editorů. Holding propuštění novinářů zdůvodnil tím, že protest je protiprávní a je provokací vůči zaměstnavateli. Již sama tato formulace ukazuje, že nejde o veřejnoprávní instituci, protože podle mezinárodního kodexu a vnitřních kodexů, které platí ve veřejnoprávních televizích ve staré Evropě, nemůže být nikdo nucen k nějakému postoji a má samozřejmě i právo protestovat: kvůli tomu proto nemůže být ani propuštěn.

Poslední spor novinářů s vedením MTVA začal kvůli televiznímu rozhovoru s představitelem radikální maďarské menšiny v Rumunsku Lászloem Tökesem. Odvysílané záběry však byly zmanipulované: byl vyretušován někdejší předseda nejvyššího soudu Zoltán Lomnica, protože je u současné vlády v nemilosti za odsuzování autokratických metod Orbanovy vlády. To prozrazuje, že Orbánova vláda se uchyluje ke starým totalitním praktikám a připomíná to manipulaci s fotografií z pohřbu diktátora Kim Čong-ila ze Severní Koree, z níž byl vyretušován televizní štáb, aby nerušil smuteční atmosféru. Je ale třeba dodat, že kvůli manipulaci již museli kvůli tlaku veřejnosti z domova i ze zahraničí v Maďarsku odejít z redakce dva lidé, sice šéfredaktor zpravodajské redakce Dániel Papp, kvůli kterému novináři protestovali od počátku, protože je z extrémistické strany Jobbik. Je to člověk připomínající našeho Ladislava Bátoru a i jeho slovník je podobně hrubý. Zároveň musel odstoupit z funkce ředitele zpravodajství v tiskové agentuře MTI Gábor Élo.

Aby Orbánova vláda dostala pod kontrolu i privátní média vytvořila zákon, který ji dovolil zřídit Národní mediální a komunikační úřad, který má ještě navíc tzv. Mediální radu. Oba orgány ale Viktor Orgán obsadil výhradně svými lidmi a ti již v prosinci 2011 zakázali i jednu z posledních nezávislých rozhlasových stanic Klubrádio, kam měla přístup i opozice.

Podobně neomaleně se Orbánova strana Fidesz zmocnila státního kontrolního úřadu, zlikvidovala soukromé penzijní společnosti, omezil působnost Ústavního soudu a pokusila se omezit i činnost asi 300 náboženských organizací, protože v nich stejně jako Václav Klaus, v novoročním projevu, ač nikoho nejmenoval, vidí nátlakové skupiny jako ve všech občanských sdruženích, která ho nepodporují a mají jiný názor.

Maďarsko nám proto názorně předvádí, jak i po více než dvaceti letech je návrat totalitních či silně autoritářských praktik v křehkých demokraciích zvláště v krizových situacích snadný a jak bychom měli být i my připraveni na obranu svobody médií a demokracie vůbec. Je pozoruhodné, že proti takovým praktikám u sousedů neprotestuje náš Syndikát novinářů. Člověka v tu ránu napadne, jestli by se náhodou nechoval stejně, kdyby k něčemu podobnému došlo i u nás! Proti porušování demokratických zásad v Evropě protestovala v dopisech zaslaných do Ruska a Maďarska americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Naše vláda se naopak s Viktorem Orbánem kvůli jeho kritickému postoji k Evropské unii přátelí. Možná je čas si vzpomenout na vynález Petra Hájka z roku 1998, který dnes sedí na Hradě a připravit se na mobilizaci: tentokrát ne proti levici, ale proti možným autokratickým praktikám, kdyby se k nim schylovalo.

Publikováno se souhlasem autora.