Rupert Murdoch kvůli aféře vydávání nedělníku News of the World, který nejvíce s odposlechy pracoval, zastavil. List vyšel loni v červenci po 168 letech naposledy. Jeho syna Jamese stála aféra nejen místo ředitele News International, ale i předsedy správní rady britské televizní společnosti BSkyB. Zatčeno bylo už celkem 43 lidí, mezi nimi 25 zaměstnanců News International, která patří Rupertu Murdochovi, ale i státní úředníci a policisté. Odškodnění postižených osob, k nimž patří celebrity i politici, Murdocha stálo miliony.

 Ve zprávě parlamentní komise soudce Briana Levesona stojí: "Firma News International a její mateřská společnost News Corporation úmyslně zavírala oči nad rozsáhlými špatnostmi a ředitelé firem včetně Ruperta Murdocha a jeho syna Jamese by měli být připraveni nést zodpovědnost... Rupert Murdoch nepodnikl kroky k tomu, aby byl plně informován o dění ve své společnosti a není ve stavu, aby mohl vést velkou mezinárodní společnost." Parlamentní výbor zároveň uvedl, že tvrzení Murdocha i jeho syna Jamese o tom, že o nelegálních praktikách nevěděli, se nedá věřit. "NoW a News International výboru lhaly o povaze a rozsahu vyšetřování, které údajně v souvislosti s odposlechy provedly, vydávaly prohlášení, o nichž věděly, že nejsou plně pravdivá, neposkytly dokumenty, které by pomohly pravdu odhalit," stojí dále v závěrečné zprávě. Komise zprávu schválila poměrem šest ku čtyřem hlasům. Hlasovali pro ni členové za opoziční labouristy, proti byli vládní konzervativci, kterým vadila zejména zmínka o nezpůsobilosti jednaosmdesátiletého majitele vést firmu. Komise se také zajímala o Murdochovy vazby na nejvlivnější britské politiky. Murdoch je totiž znám důvěrnými vztahy s britskými premiéry od Margaret Thatcherové přes Tonyho Blaira a Gordona Browna až po nynějšího šéfa vlády Davida Camerona. Blair byl dokonce kmotrem jedné z Murdochových dcer.

 Protože zpráva obvinila tři manažery Murdochova mediálního impéria z úmyslného maření vyšetřování, následně vše bude vyšetřovat policie a státní zastupitelství. Zpráva konkrétně jmenuje výkonného ředitele News International Lese Hintona, bývalého šéfa nedělníku News of the World Colina Mylera a právního manažera Toma Crona, které viní ze selhání.

 News Corporation vydala prohlášení, v němž stojí, že už na požadavky policie reagovala a zpřísnila opatření v redakcích, aby se vážná provinění nemohla opakovat. Analýzu však Murdochova korporace považuje za nespravedlivou a zaujatou. Britský telekomunikační úřad vzápětí sdělil, že výsledky zprávy mohou ovlivnit rozhodování o tom, zda bude Murdochově televizi BSkyB odebrána vysílací licence. Britská média upozorňují, že závěr o způsobilosti majitele směřuje na britský regulační úřad Ofcom. Úřad již od propuknutí skandálu kolem odposlechů zkoumá licenci televize BSkyB, ve které má největší podíl News Corporation - 39 procent akcií.

 Při posuzování licence hraje klíčovou úlohu právě "způsobilost a zachovalost" majitele licence. Pokud by Ofcom došel k závěru, že News Corporation tuto podmínku nesplňuje, musel by pan Murdoch prodat část svého podílu v BSkyB, aby neměl kontrolní balík. Tato podmínka dle odborníků není právně zcela jednoznačně definována a záleží tedy na úsudku Ofcom, jak se rozhodne.

 Britská policie kvůli odposlechům zaměřila svou pozornost i na další listy společnosti News International., jako jsou deník Daily Mail nebo bulvární listy The People a Daily Mirror, takže je možné, že padnou i další obvinění.

 Jak známo podobnou komisi kvůli odposlechům by ráda zřídila v Česku iniciativa Ukradli jste nám stát, vraťte ho zpátky. Ta chce taky nechat vyšetřit, jak to bylo s odposlechy pánů Janouška a Béma: odkud pocházejí, jakým způsobem unikly na veřejnost a proč podezření z manipulace s veřejnými zakázkami a při obsazování důležitých míst ve státní správě nevyšetřovala policie a státní zastupitelství.

 Občanská iniciativa zároveň vyžaduje, aby v komisi nebyli jen politici. Jak jsem již napsal, ve Velké Británii komisi předsedal zkušený soudce Brian Leveson, který zaručoval nejen profesionalitu, ale i nestrannost, která má ve Velké Británii velmi starou tradici. Soudce mohl již od Magny charty, která byla vydaná v roce 1215, rušit některé verdikty krále, který se musel podřídit zákonům. Jak u nás vidíme, to tu ještě neplatí a například prezident Klaus nerespektuje nálezy Ústavního soudu a Marek Benda jako předseda ústavně právní výboru sněmovny se proti takové komisi ostře ohradil před pár dny ve vysílání ČT24. Premiér Nečas, jenž se přátelí s britským premiérem Cameronem, který tam parlamentní komisi ustavil, by se mohl od něj poučit, jako se poučil v případě nepodepsání fiskálního paktu.

Vyšlo na blogu aktualne.cz