Karel Rais: Zvyšování DPH je cesta do pekla

02.10.2012 10:36 | Zprávy

Říká se, že cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky, to může platit i pokud jde o snahu vlády stabilizovat rozpočet a příjmy. Ale zvyšování DPH není ta správná cesta. Při jistém zjednodušení můžeme ekonomiku státu přirovnat k hospodaření rodiny.

Karel Rais: Zvyšování DPH je cesta do pekla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze

Zodpovědná rodina nemůže mít dlouhodobě vyšší výdaje, než jsou její příjmy. Může se rozumně zadlužit, ale v tom případě musí mít jistotu, že dluh v průběhu (předem dané) doby splatí. A stát by se měl chovat obdobně.

Proč vyšší DPH?

Dosavadní vývoj nepotvrdil představu vlády, že zvýšením DPH v roce 2012 dojde k naplnění příjmové části rozpočtu. Lidé začínají šetřit (všichni, nejenom mladé rodiny, senioři, ale i bezdětní), obávají se o svoji finanční budoucnost. Výsledkem může být další propad příjmů - a to budeme zase zvyšovat DPH? Existují však i jiné (daleko efektivnější) způsoby jak naplnit vládní kasu.

Jak naplnit státní pokladnu jinak

Jednak lze mírně zvýšit korporátní (firemní) daně u velkých firem. Ovšem to by musela být vůle na straně vlády. V tomto směru jsou mladé rodiny a senioři v nevýhodě: nemají žádné lobbisty a nemají ekonomickou vyjednávací sílu. Proto se vládě lépe manipuluje s prostými občany, než s protivníkem, který je v pozici „hospodářsky silného živočicha“ jako je např. ČEZ, banky, plynárenské firmy a další, které odvádí podstatnou část zisku k zahraničním matkám.

Relativně další, snadný způsob plnění vládní poklady, vidím zejména v řádném plnění celních a daňových povinností dovozců textilu, alkoholu a dalšího (zejména spotřebního) zboží ze zemí třetího světa do ČR. Podle výsledků kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu za období let 2008-2012 byl základ daně vykázaný v daňových přiznáních dovozců za celou ČR o cca 445 miliard Kč nižší oproti celkové hodnotě dovozu. Z kontrolního vzorku 304 plátců115 plátců za období 2008–2010 nevykázalo v daňových přiznání daně v celkové hodnotě přes 6,7 miliard Kč. Zde jsou – jak se říkalo za minulého režimu- značné „rezervy“ ve výběru daní. Státní orgány by se měly jednoznačně soustředit na dovozce tohoto zboží a ne na „středověké obírání“ zejména mladých rodin a seniorů. Situace v naší republice je odlišná od situace v řadě západních zemí. Je nutné si uvědomit, že většina dnešních starších spoluobčanů, handicapovaných a rodin s malými dětmi od roku 1989 nemohla podnikat nebo jinak si vytvářet finanční rezervy a je jednoznačně vázána na podporu státu. I přes nepříznivou hospodářskou situaci je stát „nemůže hodit přes palubu“.

Další způsob zvýšení příjmů vidím v tlaku na zvýšení spotřeby – jak jednotlivců, tak i státu. Pokud stát změní např. spotřební daň na pohonné hmoty tak, že se velkým přepravcům vyplatí kupovat pohonné hmoty při průjezdu sousedních států (a často to dnes mají řidiči jako jednu z povinností při zahraniční cestě dojet do mateřského sídla pokud možno s plnou nádrží) pak je zřejmé, že soukromníci nenahradí tento výpadek. Opačný přístup státu, s nímž se teď setkáváme – potlačení státní zakázky i v případě dotovaných projektů strukturálních fondů EU, kde podíl tuzemského odběratele na financování je obvykle pouze 15% a zbytek je hrazen z fondů EU- vede k nevratným změnám i v oblasti životního prostředí (čističky vod), k neprovedeným opravám v silniční síti ČR, k potlačení technické infrastruktury celého hospodářství, atd. Teoreticky jde „pouze“ o zvýšení příjmů a o snížení nákladů v rozpočtu. Nemohu snižovat náklady tím, že zpomalím valorizaci důchodů, že „ušetřím“ 15% spolufinancování oprav a výstavby dopravní infrastruktury (např. dosluhující dálniční sítě, nových čističek, atd.).

Příklad z vysokých škol

Je zřejmé, že se teoretizuje snadno. Finanční prostředky z EU však byly a jsou ještě stále k dispozici. Když na příklad umí akademické univerzitní prostředí užít ke svému prospěchu finanční dotace EU, pak je zřejmé, že by to mělo umět i prostředí státní správy. V tomto směru by se měla státní správa učit od univerzit. V univerzitním prostředí brněnského regionu zatím nedošlo k žádnému korupčnímu chování, k žádnému deliktu v oblasti financování. A stačilo relativně málo - pouze oddělit lidi, kteří rozhodují od lidí, kteří kontrolují. Vytvořit otevřené prostředí, které je průhledné a kdykoliv kontrolovatelné. Oddělení systému řízení od systému kontroly je efektivní způsob jak odstranit nejenom korupci, ale i protekci. V tomto směru může být universitní prostředí příkladem pro státní správu.

Prof. Karel Rais
rektor VUT Brno
Kandidát na senátora

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Lumír Aschenbrenner byl položen dotaz

Green Deal

Je nějaká šance, že to zelené šílenství skončí? Vždyť pokud budeme jediný, kdo mu podlehne, tak planetu to nezachrání a nás to žene jen do zkázy. Nebo myslíte, že nám lidem přinese něco dobrého? Co? Už takhle je naše ekonomika dost nekonkurence schopná – to je jen samé omezení, nařízení a byrokracie...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

20:22 Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

„Nemyslím si, že nám jako společnosti příliš prospívá jednostranné vykreslování mužů jako příčin vše…