Fascinuje mě bohorovnost „míňi“ Drábka. Rozborural systém vydávání sociálních dávek, který fungoval. Ušetřil zaměstnance, kteří zřejme něbyli převedeni na Úřady práce, přetěžuje menší část, těch, kteří na to zbyli a zřejmě jsou i vydíráni, aby dobrovolně povinně chodili v sobotu do práce.

Pracoval jsem jako programátor, nikdy jsem se nepodélel na vývoji tak velkého systémi, nzažil jsem progrsmování webových aplikací,, ani programování pod Wimdows. Pracoval jsem jako samostatný programátor- analytik. Dělal jsem tedy vše, i analýzu problému.

Z vlastní zkušenosti vím, že podobný program či projelt musí být nasazován s velkým předstihem, tedy dost dlouho před tím, než nastane doba jeho reálného použití.

V jednom podniku spotřebního družstevnictví jsem zažil jako programátor nasazování účetního programu. Jak jsem nastoupil a spustil program, obrátil jsem se na své nadřízené, aby odmítli program zaplatit. Při prvním spuštění jsem sepsal na dvě stránky seznamy chyb, které jsem tedy odhalil při prvním spuštění. Nadřízení můj požadavek odmítli. Za tři měsíce nebyl program použitelný pro nasazení a reálné použití. Neustále jsem hlásil nové a nové chyby, telefonoval do Chrudimi. Na školení jsem předvedl autorovi a školiteli, že stačí hrábnout do klávesnice a objeví se jedno chybové hlášení za druhým.

Stále častěji autoři a prodejci testují své programy na uživatelích, licenční smlouva garantuje autorům minimální nebo žádné ručení za chyby. Každý autor si do smlouvy, kterou potvrzuje uživatel, že nenese zodpovědnost za škody, způsobené chybnou funkcí programu. To dokážu pochopit, programy, které nejsou školním cvičení, reálně obsahují chyby, kterým není možné zabránit. Chyby obsahují i překladače programovacích jazyků, ve kterých jsou programy vytvářeny a chyby obsahují i operační systémy. Jeden operační systém, jedné nejmenované firmy obsahoval při svém nasazení do prodeje cca 65 tis. Chyb, dle interní zprávy výrobce, které unikly na veřejnost. Stále častěji jsou programovány ad hoc, z jedné vody načisto, bez perspektivy možných změn pro uživatele, tak, aby mohli být nakonfigurovány uživatelem a nemusel být program aktualizován autory.

Učebnice programování radí programátorům, aby pustili své programy, jakmile je to jen možné, jakmile se nezhroutí pří každém spuštění. Autorům, kteří by si dávali práci s důkladným laděním, hledáním chyb a koncepční prací totiž hrozí, že je někdo předstihne o několik měsíců a vyluxuje jim trh.

Nevím, jak velký tým programátorů na systému pro zpracování sociálních dávek, ne každý programátor je pečlivý a poctivý, aby důkladně ošetřil každý uživatelský vstup dat. Každý nedovolený vstup z klávesnice. Nedávno jsem řešil problém s internetovým bankovnictvím jedné velké české banky. Volal jsem na zákaznickou linku, přesměrovali mě na technickou podporu a tam mi řekli, abych zkusil smazat mezery na začátku textové položky. Každý pečlivý programátor se učí, aby program smazal mezery na začátku a na konci textové položky zadané z klávesnice uživatelem, případně při importu dat z jiné aplikace. Řekl jsem technické podpoře, Vy nezaměstnáváte programátory, ale idioty. Podobně by měl programátor redukovat počet mezer uvnitř textové či alfanumerické položky např, na jednu mezeru a konvertovat textovou položku např. Tak, že první písmeno je např. Velké a další znaky malá písmena.

Zdá se, že i profese, které dříve zastávali elity, se plní diletanty. Počítačové firmy se spoléhají, že zákazníci pořádně nevědí, jak má program vypadat a fungovat, nebo při práci na zakázku zřejme někomu něco smrknou a zákazník manažer zavře oči a softwaroví specialisté si při nasazování rvou vlasy.

RNDr. Karel Vašíček

www.mathpublishing.eu

Publikováno se svolením vydavatele.