Je otázka, jestli se to Obamovi podaří. Potřebuje k tomu souhlas Kongresu, kde mu nejsou naklonění hlavně republikáni. Mocná kubánská lobby má mj. obavy, že pozemky, jež na Kubě vlastnila před revolucí, rozprodal režim bratří Castrů.

Přesto bylo dohodnuto, co je v kompetenci Obamovy administrativy. Na Kubě jsou propouštěni političtí vězni, v USA špioni. Občané USA se budou po ostrově pohybovat volněji, smí si domů přivézt kubánské doutníky v hodnotě 400 dolarů.

Mimochodem, říká se, že když John Kennedy vyhlašoval zákaz dovozu kubánského zboží, opatřil si slušnou zásobu právě těch doutníků. Oba prezidenti ve středu přislíbili navázat dialog mezi oběma zeměmi a obnovit diplomatické styky. To jsou jen některé z desítky bodů sblížení.

Obama se zapisuje do historie jako bořitel posledního reliktu studené války na západní hemisféře. Washingtonu jeho čin otvírá cestu k většímu vlivu na jižní sousedy.

Jihoameričtí prezidenti sblížení starých nepřátel nadšeně přivítali. Dokonce i venezuelský Nicolás Maduro. Možná očekává zrušení sankcí, které na jeho režim nedávno uvalil Washington.

Úzká provázanost s ekonomicky slabými režimy jako je Venezuela nebo Rusko není pro Kubu nejlepším řešením. Kubánské vládnoucí vrstvy by se rády zachovaly jako čínští komunisté. Připustí uvolnění ekonomiky, ale politickou moc si ponechají.

Jedním z bodů uvolnění je, že kubánští manažeři se budou školit v USA. A Raúl Castro k tomu dodal, že stojí o dialog, i když má jiné pojetí demokracie.

V Evropské unii po léta existoval vůči Kubě dvojí přístup. Jeden, ten vstřícnější, zastával Madrid. Vysvětlovalo se to tím, že Španělsko je vlastně mateřskou zemí Kuby.

Druhý postoj byl podobný severoamerickým republikánům. V Unii ho prosazovala Česká republika. Od přátelství, kdy jsme na Kubě zastávali zájmy jiných zemí, vedl až ke zrušení diplomatických styků.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.