Dle mne zákonodárce jednoznačně rozlišuje, zda jde o politickou stranu, politické hnutí, nebo koalici politických stran. Proto například § 14 zákona o volbách do Parlamentu České republiky uvádí: „…(3) Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise.“

Pokud má být výraz „politická strana“ legislativní zkratkou i pro někoho či něco jiného než jen pro politickou stranu, zákon tak výslovně stanoví. Například v 77 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je napsáno: „Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen "politická strana"), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné.“ Jinými slovy legislativní zkratka „politická strana“ nezahrnuje koalici politických stran. Poslanci stran kandidujících za koalici nekandidovali za politické strany, ale za koalici. Jinak by nemohla nastat situace, že v případě odstoupení poslance kandidujícího za koalici by na uvolněné místo mohl nastoupit kandidát z jiné politické strany či hnutí. Pro rozdíl mezi koalicí a politickou stranou i peníze za hlasy nezískávají přímo strany, ale zákon výslovně stanoví, že je získávají koalice. Stejně tak nejsou stanovené výdaje pro strany kandidující v koalici, ale pro koalici jako takovou. Je prostě rozdíl mezi koalicí a politickou stranou. Například § 16d zákona o volbách uvádí: „(2) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně.“ Skutečnost, že strany kandidující v koalici nekandidovaly samostatně, ale společně, výslovně stanoví například § 31 odst. 1 zákona o volbách: „(1) Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.“ Jsem proto přesvědčen, že koalice a politická strana jsou zcela odlišné kategorie a že to, co se vztahuje na politické strany (hnutí), nelze automaticky vztahovat na jejich koalice. To, že koalice jedná samostatně, například její zmocněnec samostatně odvolává kandidáty, neznamená, že koalice je právnickou osobu či že nezískává prostředky, přestože není právnickou osobou. Poslanec zvolený za koalici prostě nekandidoval za politickou stranu, ale za koalici.

Jednací řád výslovně stanoví v § 77: „(5) K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců.“ Jinými slovy, zákon na začátku nového volebního období neumožňuje vznik jiného poslaneckého klubu než poslaneckého klubu složeného z poslanců kandidujících za politickou stranu účastnící se voleb samostatně. Výraz „politická strana“ je v tomto případě legislativní zkratkou zahrnující i politické hnutí.