Naše vláda je dostatečně předvídavá a má zřejmě i křišťálovou kouli. Pomáhá shodně s dalšími zeměmi NATO ubohé napadené demokratické Ukrajině, která vždy chránila životy svých občanů a trestala jejich vrahy. Náš státní rozpočet na tuto pomoc přispívá, a to dokonce ještě před tím, než 24.2.2022 došlo k vojenskému konfliktu na Ukrajině. To dokládá i Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o spolupráci v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny z 1. února 2022 dostupná ZDE.

Nevím, proč některým vadí naše bratrská nerozborná pomoc antifašistické Ukrajině. Česká vláda snad fašisty včetně Bandery neoslavuje, jak se pletou představitelé Polska. Polští představitelé totiž letos v lednu na rozdíl od naší vlády důrazně reagovali na oslavy 114. výročí narození vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Bandery. Po kritice ukrajinský parlament odstranil ze svého twitterového účtu příspěvek, kde je pod Banderovým obrazem vyfocený nejvyšší velitel ukrajinské armády. (více ZDE)

Naše vláda neprotestovala proti oslavě Bandery, takže se asi historici dle naší vlády pletou a nedocházelo k vraždám lidí ukrajinskými vrahy. Jinak si její mlčení neumím vysvětlit. Nebo snad měla pravdu babička, která jako zadržená příslušnice domácího odboje přežila jako pokusný králík koncentrační tábor, když mi líčila hrůzy ukrajinských Polizei zakládaných Banderou? Nechce se mi uvěřit, že by bylo od demokratické vlády možné očekávat, že nezakročí proti oslavám vrahů likvidujících české (respektive tehdy československé) občany či naše krajany na Ukrajině s nepohodlnou národností.

Nevím, co někteří mají proti tomu, aby ukrajinští občané u nás žili bez preventivních bezpečnostních kontrol. Nebezpečí nepředstavují. Vždyť v roce 2021, tj. v době, kdy se kontroly prováděly, kriminalita na našem území při stejném počtu osob byla u občanů Ukrajiny větší pouze o 70 % než byla kriminalita českých občanů. To, že osob s ukrajinskou národností je u nás víc než například se slovenskou, je pak zanedbatelný detail. Třeba by naši představitelé po svém zvolení či jmenování měli zvážit, zda by jejich první cena neměla vést jinam než na Slovensko. Konec konců Ukrajinci jsou po Češích nejpočetnější na našem území a naši vládní představitelé již na Ukrajinu více jezdí, než jezdí třeba na Slovensko.