Dozvěděl jsem se například, že přímořské státy nám poskytly výjimku a tím i čas na zabezpečení náhradní trasy pro získávání ropy. Pouze jsem se nedozvěděl, zda někdo alespoň částečně uhradí vnitrozemským státům zvýšené transportní výdaje, které mají proti přímořským státům, jaké kroky pro naši ochranu jsou podniknuté, pokud by Rusko přistoupilo k analogickým sankcím vůči zemím, co jej sankcionují – například v oblasti vývozu plynu z Ruska. Reciprocita v sankcích bývá častá – například v případě diplomatů – ty vypovíš 2 diplomaty, já ti vypovím dva diplomaty. Ne vždy sankce oslabují, někdy dokonce posilují.

Konec konců je reálné, že když Rusko vyveze méně ropy či plynu, že dostane zaplaceno i více, než když by nebyly sankce a byl surovin nadbytek. Vývoj ceny ropy Brent za 1 barel od 30.05.2021 do 30.05.2022 v měně USD je zajímavý. 30.5.2021 byla ropa za 64.980 za 1 barel, 3.2.2022 za 90,63 za 1 barel, nyní za 120,063 za 1 barel. Zemní plyn se prodával 31.5.2021 za 3,1 USD/mmBtu, 3.22002 za 4,89 USD/mmBtu a nyní za 8,727 USD/mmBtu. Země EU nejsou jediným odběratelem surovin z Ruska.

Podle různých metodik výpočtu závislosti na ruském plynu a ropě se dočteme různé údaje v závislosti na tom, zda se započítávají přímé dodávky či i zprostředkované atd. Evropský statistický úřad Eurostat Českou republiku zařazuje do kategorie států se 75 až 100procentní závislostí na ruském plynu, jiné zdroje uvádějí menší hodnoty. Fyzicky jde u České republiky téměř ze sta procent o ruský plyn, když k nám se dostává i od spojenců. Do Německa je totiž dopravován například podmořským plynovodem Nord Stream.

Nejsem si jist, zda a jak moc Rusko oslabujeme, zda jej v konečném důsledku díky sankcím neposilujeme a jak moc posilujeme či oslabujeme sebe díky těmto sankcím. Snad výsledek politiky některých nebude v konečném důsledku pro nás velmi negativní a paradoxně nevydělá na sankcích Rusko.