Všechno začalo v dobách tzv. divoké privatizace, kdy většinový podíl ve státním podniku České přístavy prostřednictvím KUPONINVESTU na sebe převedla skupina podnikavců, mezi které patřila taková jména jako Ivan Kočárník, Jindřich Vodička nebo Miloslav Černý, a pokračuje dodnes. Proto je Kverulantovým cílem v této kauze konečně zastavit tyto sobecké kreatury, které od listopadové revoluce žijí na náš úkor.

Co se skrývá pod pojmem České přístavy?

Celému projektu dali zavádějící název České přístavy a.s. Zavádějící proto, že měl patrně budit dojem, že se jedná o státní podnik. A to se také podařilo, neboť většina veřejnosti dodnes netuší, že České přístavy a.s. jsou soukromou firmou. Dnes ve vlastnictví jediného člověka. Pod pojmem České přístavy se tak skrývají všechny významné přístavy v povodí Labe a Vltavy na celém území České republiky včetně pozemků.

Jak vyplývá z privatizačního projektu, odhadnutá tehdejší hodnota převedeného majetku přesahovala 500 000 000 Kč. KUPONINVEST tento ohromný majetek údajně získal za pouhých 30 000 000 Kč.
V zásadě byla za pakatel privatizována celá páteřní síť lodní dopravy bývalého státu. Ale protože se jednalo o strategický podnik, byla jeho privatizace zajištěna takzvanou zlatou akcií. Ta měla zaručit, že se noví soukromí vlastníci nerozhodnou podnik zlikvidovat, aby zpeněžili přístavní lukrativní pozemky. Tato obava byla víc než oprávněná. Že se nejednalo o ledajaké pozemky, je zřejmé, neboť jen v Praze byl privatizován veřejný ochranný přístav na Smíchově, veřejný ochranný přístav v Holešovicích, přístav v Radotíně a nebo příbřežní pozemky v Libni. Hodnota uvedených parcel se dnes pohybuje v řádech miliard korun. Ale aby bylo možné s k nim dostat, bylo nejprve nutné získat všechno, tedy připravit stát o jeho kontrolu.

Nejprve zrušíme zlatou akcii!

Výše zmíněné trio opravdu úspěšně dokázalo zrušit institut zlaté akcie. Se souhlasem ministerstva financí, dříve vedeného Ivanem Kočárníkem, prodalo Povodí Vltavy a Státní plavební správa za pouhých  300 Kč své zlaté akcie majoritnímu vlastníku, tedy do soukromých rukou. Tím se zbavily svého vlivu a kontroly nad majetkem, který doposud měly ve správě a který dával smysl jejich existenci. Aby toho nebylo málo, tak i nadále spolupracují na pokračující devastaci českých přístavů. Dnes soukromá firma České přístavy a.s. je totiž jedním z největších příjemců financí, které státní podnik Povodí Vltavy vynakládá na tzv. údržbu vod. Nejde o malé částky, ročně se pohybují v řádech stamiliónů korun. Za peníze Povodí Vltavy si současný jediný majitel přístavu, Ing. Miloslav Černý, bagruje svůj vlastní majetek. A jelikož současně dělá vše proto, aby přístavy zrušil, je záhadou, proč tyto prostředky vůbec dostává. Současný vlastník, jak se zdá, české přístavy cíleně devastuje.

Jak se devastují české přístavy?

Pomalu a nenápadně. Bagrování je jen kouřová clona, která jednak umožní čerpat výše zmíněné prostředky, jejichž čerpání se dá jen těžko kontrolovat, ale současně umožňuje zakrýt skutečnost, že se do přístavů skoro nic neinvestuje. Promyšleně je zanedbána i základní údržba. Důvodem je snaha vytvořit v přístavech takové podmínky, aby uživatelům přístavu bylo znemožněno jeho plnohodnotné využívání a oni jej opustili.

Zdevastovaný lodní výtah

Příkladem může být lodní výtah v Holešovicích, který po desetiletí sloužil jako jediné místo v Praze, kde bylo možné vytáhnout loď z vody a provést její kontrolu. Výtah je jedinou možností pro značnou část velkých lodí i parníků kotvících v Praze. Zkouška, kterou lodě musí podstoupit, je podobná technické kontrole vozidel. Tak jako u aut je i tato zkouška povinná, a pokud ji plavidlo v daném termínu nepodstoupí, nesmí ze zákona kotvit v přístavu. A o to tady jde. Tím se zabijí dvě mouchy jednou ranou. Jednak se místo výtahu uvolní, aby se z něj stala lukrativní parcela. Současně se přístav zbaví lodí, aby se přístav mohl zrušit. Neboť zákon říká, že přístav, který není dostatečně využívaný, může být zrušen. A že se jedná o ochranný veřejný přístav? Koho to zajímá, když jde o peníze!

Přijde Praha o ochranné přístavy?

Asi ano, pokud se nebude bránit. Ale nejprve je třeba vysvětlit funkci ochranného přístavu, kterou je především ochrana plavidel při povodni a za jarního tání. Tedy všech těch malých i velkých lodí, plovoucích zařízení a mol, které jsou na českých řekách. A že jich je. Ochranné přístavy jsou jediná bezpečná místa, kde se mohou lodě schovat před velkou vodou. A pokud taková strategická místa zaniknou, utržená plavidla ohrozí města a jejich majetek, protože zboří mosty a zbořené mosty pak zvednou hladiny řek a voda se rozleje do obytných čtvrtí a ohrozí životy lidí. Ale jak je vidět, to zatím nikoho moc nezajímá. Naopak!

Povodně jako dar z nebe. Nebo z magistrátu? Miliardy korun ve prospěch soukromého vlastníka.

Povodně 2002 byly pro současného vlastníka tzv. Českých přístavů a.s., Miloslava Černého, dar z nebe. Jednak byly přístavy patřičně poničeny a bylo možné ve zvláštním režimu žádat o tučné dotace, ale současně to byla příležitost, jak je připravit k developerské výstavbě. Pilotním projektem byl přístav v Holešovicích. Protože pozemky, které se v přístavu nacházely, byly převážně v zátopovém pásmu, bylo nutné je stavebně upravit. Ale to by bylo drahé. Bylo třeba najít někoho, kdo to zaplatí. A to se také podařilo. Proti původnímu návrhu byla posunuta protipovodňová stěna, která měla chránit město. Protipovodňová stěna byla zbudována na hraně mezi vodou a Černého pozemky. A tak za peníze města a jeho obyvatel se přístavní parcely pana Černého rázem zhodnotily o stovky milionů korun. A tak vznikla tzv. Prague Marina.

Všechno, co tady vidíte, je naše, a jestli tu něco bude, tak to bude naše!

Tehdy ještě spolu výše uvedené trio spolupracovalo, a tak mohl kapitán Vodička, fluktuant mezi několika politickými stranami, prohlásit: „Všechno, co tady vidíte, je naše, a jestli tu něco bude, tak to bude naše!“ Ukazoval přitom na Holešovický přístav a svůj projev směřoval k majitelům botelu Neptun, když chtěli na základě uzavřené smlouvy jednat o napojení na elektřinu a přístupové lávce k lodi. Přitom ukazoval na veřejný ochranný přístav a mluvil o vodě, která ze zákona patří všem a kterou má chránit a spravovat Povodí Vltavy. Ale to mu nevadilo. Myslel svá slova vážně. Protože majitelé Neptuna loď neprodali, tak jim za trest neumožnil v přístavu řádně kotvit. A tak je tomu dodnes. Botel putuje jako bludný Holanďan z místa na místo, vystaven nájezdům vandalů. Za třináct let, ačkoliv platí nájem podle platné smlouvy, není napojen na žádné zdroje a nemá své stálé místo. Byl rozkraden, posprejován a rozbit, jak jen to šlo. Dříve funkční loď je dnes vrakem. Jeho majitelé připravují žalobu o náhradě škody. Snad se jich soud zastane. Proč neodpluje jinam? Nemůže, protože je tak vysoký, že bez rozříznutí nepodjede mosty. Jeho velikost je také jeho prokletím. Neboť vzbuzuje závist. A závist druhým nepřeje. Příkladem může být developer Tamir Winterstein, další aktér zapojený do devastace přístavu.

„Ta loď je moc velká, aby stála vedle mých projektů.“

To prohlásil developer Tamir Winterstein, když se měl na popud Miloslava Černého vyjádřit, zda souhlasí s kotvením botelu ve veřejném Holešovickém přístavu. Tamir Winterstein byl po dlouhá léta hlavní pokladničkou současného majitele Českých přístavů, Miloslava Černého. Z jeho peněz byl vybudován projekt Prague Marina na Praze 7. Přesně ten projekt, které stojí na základech financovaných z rozpočtu Hlavního města Prahy. A jedná se o ty stejné budovy, které před pár lety vzbudily značný rozruch, když se plné nájemníků začaly bortit. Tehdy to vypadalo na velký průšvih, ale v této lokalitě hrozí ještě větší nebezpečí.

Praha 7 a Povodí Vltavy umožnily stavět bytové domy v aktivních zátopových pásmech!

Aktivní zátopové pásmo je území, kterým při zvýšené hladině řek aktivně protéká voda. Na takových místech je zapovězena jakákoliv výstavba, neboť by ohrožovala majetek a životy lidí. A neumožňuje ji ani žádná výjimka. A přesně na takovém území byla postavena tzv. druhá etapa projektu Prague Marina. Pět vysokopodlažních bytových domů, kterými se asi chlubil starosta Prahy 7, když v posledním klání o post primátora poukazoval na to, že jeho městská část zvládá bytovou výstavbu.

Ačkoliv bylo a je zakázané stavět v aktivním zátopovém pásmu, tak Praha 7 v čele se starostou a radní za územní rozvoj dali tomuto projektu zelenou. A celé to posvětilo Povodí Vltavy místo toho, aby projekt zakázalo. Ze zákona by dokonce mělo zmíněné projekty zbourat, protože jsou v rozporu se zákonem o vodě a ohrožují obyvatelstvo. Lze se jen domnívat, co vedlo zmíněné aktéry k jejich rozhodnutí, ale lze pochybovat o tom, že měli na paměti nedostatek bytů na Praze 7. Na komisi územního rozvoje, která výstavbu posuzovala, bylo namítáno, že stavba překračuje schválenou kapacitu bytové výstavby pro danou lokalitu, ale developer přesto svůj záměr uhájil. Proč? To ví jen zúčastnění. Ale jedno je jisté: tyto stavby ohrožují nejen jejich nové majitele, novopečené vlastníky bytů, ale i své okolí. A aby toho nebylo málo, odborníci údajně i zpochybňují protipovodňové zábrany, které zde byly následně zbudovány.

Ty lodě musí pryč! Podepíšete, nebo máte všichni výpověď!

S dokončením druhé etapy výstavby projektu Prague Marina vznikl problém, co s loděmi, které novým majitelům bytů hyzdí výhled na vodu. Dokonce jejich vlastníci mají tu drzost, že lodě v přístavu opravují a dělají přitom hluk!

Není jiná volba, ty lodě musí pryč! A tak dostali všichni vlastníci lodí v Holešovickém přístavu výpověď a současně nabídku na uzavření nové smlouvy, která jim už nezaručuje žádná práva. Za to však umožní platit vyšší nájem a dostat kdykoli výpověď bez udání důvodu. A pokud se jim to nezamlouvá, tak ať táhnou! Včetně botelu Neptun.

Devastace pokračuje, na řadě je Smíchovský přístav!

Holešovickým přístavem plánovaná likvidace nekončí. Na řadě je Smíchovský přístav se svými pozemky. Císařská louka si o developerský projekt vysloveně říká. A tak není nic jednoduššího, než pracovat podle již ověřeného postupu. Dát všem výpověď. Nejdříve to ale vyzkoušet na botelu Vodník. Botelu, který zakotvil ve Smíchovském přístavu dávno před tím, než ho převzal současný vlastník. Botelu, který se stejně tak jako Neptun nemůže hnout, aniž by byl zničen. Ale koho to zajímá? Pana Černého rozhodně ne! Botel dostal na výběr mezi okamžitou výpovědí, nebo novou nájemní smlouvou s desetinásobným nájmem s možnou výpovědí, kdykoliv to Černého napadne. Těžko si ze dvou tak lákavých nabídek vybrat. Ani majitel botelu to neuměl a tak obě varianty odmítl. A to neměl dělat, protože pan Černý se umí bránit, a tak dal věc k soudu. Ačkoliv to vypadalo, že se vše v dobré obrátí, neboť soud první instance rozhodl ve prospěch botelu, dopadlo to nakonec špatně. Odvolací soud se postavil na stranu Černého a vůbec ho nezajímalo, že botel v přístavu kotví desítky let a nový majitel přístav získal již s ním. Přesněji pozemky, které jsou nutné, aby se loď dala provozovat. Výpovědí smlouvy na přístup k vodě byl celý problém vyřešen.

A teď jsou na řadě sportovní kluby!

Od šedesátých let minulého století působí na Císařské louce celá řada sportovních klubů zaměřených na vodní sporty. Klubů, které si předávají celé generace a které vychovaly mnoho mladých lidí k lásce k vodě. Dalo by se říci, že tyto aktivity k Císařské louce přirozeně patří. A kde jinde už by měly v Praze sídlit, když ne tady. V bezpečí veřejného ochranného přístavu.

To si však nemyslí Ing. Černý a dělá vše proto, aby je zlikvidoval. To víte. Pozemky! I tyto kluby dostaly výpověď a čelí takovému nátlaku, že pět z nich už raději ukončilo svou činnost. Další sice vzdorují, ale jestli to půjde takto dál, nevydrží dlouho.

Nechtějí odejít, i když mají výpověď? Třeba je vyženeme bagrem!

Na konci února 2019 proběhla ve Smíchovském přístavu významná schůzka mezi zástupci majitelů lodí, zástupci Povodí Vltavy a zástupcem Českých přístavů. Miloslav Černý se schůzky nezúčastnil. Asi věděl proč! Setkáni mělo rozptýlit obavy obyvatel přístavu, že připravované bagrování v přístavu je ve skutečnosti taktikou, jak je ze Smíchova definitivně vyhnat. Tohoto úkolu se velmi aktivně zhostil generální ředitel Povodí Vltavy Ing. Kubala. Rozptýlit obavy účastníků se mu však nepodařilo. Jednotlivci i kluby se proto spojili a obrátili písemně na Povodí Vltavy s požadavkem, aby se k tomu vyjádřilo. Podle zaslaného materiálu mělo Povodí Vltavy vysvětlit svůj vztah k firmě České přístavy a.s., proč ji desítky let podporuje na úkor majitelů lodí, proč povolilo výstavbu v zátopových zónách přístavů a proč se vůbec spojilo s developerem proti nim. Požadovali také, aby Povodí Vltavy zmíněné věci vyšetřilo a vyvodilo z nich důsledky.Dopis byl adresován přímo do rukou generálního ředitele Kubaly. Jakou dostali odpověď? Žádnou. Ukázalo se, že hlavním důvodem účasti pana ředitele na schůzce nebylo uklidnění jejich obyvatel, ale spíše odstartování bagrování přístavu. Schůzka měla patrně eliminovat stížnosti na regulérnost veřejné zakázky, kterou vyhrál kdo? No přece České přístavy a.s. Ing. Černý získal skoro 200 000 000 korun.

A co za to bude bagrovat? No přece svůj přístav. A tak zase z peněz nás všech profituje člověk, kterého veřejný zájem nezajímá, který úspěšně ničí to, co dříve bylo nás všech, a co navíc mělo sloužit k naší ochraně. Úspěšně za peníze a se souhlasem Povodí likviduje veřejné ochranné přístavy. A proto nastal čas vše zveřejnit, neboť to, co se děje s českými přístavy, se děje nám všem. A pokud se tomu nepostavíme, dopadneme stejně jako majitelé lodí v areálech Českých přístavů a.s.

Máme to zapotřebí?

Na závěr je dobré si položit otázku. Máme to zapotřebí? Opravdu je nutné, abychom skoro 30 let po revoluci dál tolerovali pofidérní kreatury, kteří od listopadové revoluce žijí na náš úkor, a dál volili jiné pseudoosobnosti, kteří je v tom podporují? Opravdu chceme, aby úřady, které mají chránit naše společné zájmy, místo toho kšeftovaly s developery? Logické je říci NE! Ale to nestačí. Měli bychom se bránit. Nejlépe tak, že viníky povedeme k odpovědnosti a budeme trvat na jejich potrestání. A politikům to připomeneme u voleb.

Kverulant je připraven dotáhnout popsanou kauzu do konce. Zastavit devastaci českých přístavů, najít viníky a požadovat jejich potrestání.

Ing. Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel Kverulant.org, o.p.s.