Jasně, projekty a pokusy tu byly mnohem dříve, dokonce i několik nesouvislých a nenavazujících kousků bylo téměř dostavěno za protektorátu, ale ten dnešní dálniční systém se začal budovat právě až 8. září 1967.

Zrovna jsem nastoupil do druhé třídy a všude se o tom mluvilo, jak že za pár let budeme frčet republikou v moderních autech jako v nějakém sci-fi filmu. No, ale po pár letech se to nějak zaseklo. To byly ty „poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích“. Stavba však sice pomalu, ale přeci jen pokračovala. A byl to ohromující pocit, svézt se nejdřív z Prahy do Mirošovic a pak dokonce až do Brna.

Pak padl komunismus a stavba se zasekla ještě víc. Nejdřív kvůli penězům. Pak kvůli složitému výkupu pozemků. Nakonec ale hlavně kvůli zeleným vyděračům. A nyní kvůli zvěstovatelům budoucích světlých zítřků bez automobilů. Za těch 55 let se uvedlo do provozu celkem 1346 km dálnic. To dělá průměr 27 km ročně, 74 metrů denně. Je to málo?

Upřímně řečeno, je to zoufale málo. Hustota dálniční sítě v zemích, ku kterým vzhlížíme, je nesrovnatelně vyšší, stačí se kouknout na mapu. Zoufale pomalé je i tempo výstavby. Stačí navštívit Polsko a člověk získá dojem, že co my za pět let, to se tam postaví za měsíc.

Nejúspěšnějším rokem byl u nás rok 2016. A nejúspěšnějším dnem hned první leden toho roku. To nám mžikem přibylo 438 km dálnic najednou. Takový výkon by nám záviděli i v Číně. Stavebního zázraku bylo přitom dosaženo jednoduše, mezi dálnice se administrativně převedla většina z dosavadní kategorie rychlostních silnic pro motorová vozidla. A hned jsme měli dálnic o třetinu víc.

Letos má být předáno do užívání 20 km dálnic. A za tři týdny se rozjede výstavba úseku z Moravského Písku do Bzence. Bezva. To je ale pořád málo. Mimochodem, je doložena nepřímá korelace mezi hustotou dálniční sítě a počtem obětí při automobilových nehodách. Už to by mohl být argument.

Všechny úspěšné země a říše postavily svou prosperitu na infrastruktuře. Bez ní vázne obchod, konkurence, zvyšují se ceny, zhoršuje výběr zboží a služeb i kvalita života lidí, nejen ve volném čase. Auto je dopravní prostředek. To třeba kolo je sportovní náčiní. Pošleme cyklisty na velodromy a na hřiště a místo cyklostezek stavme dálnice. Zatím to s nimi u nás vypadá tak, že termín „dálnice“ vymyslel, řidič, co hezky jel, jel, … a dál nic.

Ladislav Jakl

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.