Organizace jako NATO, nebo EU slouží k pouhé centralizaci vojenské a politické moci a jejich účelem je ovládnutí a podrobení zbytku světa ekonomickému a politickému diktátu USA, ve kterém už po celé generace vládnou pouze politici schválení a dosazení těmito lidmi. Americké prezidentské volby jsou vždy jen pouhou komedií a volbou mezi předem vybranými kandidáty, kterým byla poskytnuta finanční a mediální podpora a lidem nakonec stejně zbydou na výběr jen ti kandidáti, kteří byli předem určeni k tomu, aby se do těchto funkcí dostali a plnili tam pokyny a příkazy svých pánů, ačkoli se mnohým lidem zdá pravý opak (podobným stylem se v současnosti vybírá většina kandidátů v zemích ve sféře vlivu USA).
Celému tomuto již minimálně 100 let probíhajícímu plánu na kolonizaci světa a domestikaci obyvatelstva vzpurných zemí po celou dobu brání odpor Ruska (dříve Sovětského svazu, který porazil intervenční vojska 14 zemí a odrazil nacistickou invazi), jeho spojenců a v současné době i ekonomicky velmi rychle posilující komunistické Číny. Tyto dvě země, vytvořili ekonomické spojenectví, ke kterému se přidává stále více dalších států (BRICS) a v současnosti jejich celkový počet tvoří více jak 40% obyvatel celé planety Země a jejich HDP převyšuje HDP Evropské unie. Toto společenství funguje na čistě ekonomické hospodářské podpoře a vzájemně výhodné spolupráci a ponechává členům naprostou politickou svobodu, nezávislost a právo rozhodovat o osudech svých zemí (na rozdíl od členství v EU, kde jsou členské státy podřízeny evropské komisi a parlamentu).
Skutečnost, že mnohé země se díky spolupráci s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou vymaňují ze sféry vlivu a ekonomického a politického diktátu USA dohnala výše zmiňované mocné tohoto světa k pokusu o konfrontaci a zničení nepřítele, kterého v Rusku a Číně z jejich úhlu pohledu logicky vidí.
Taková je celá pravda o tom, proč začala celá ukrajinská krize, proč Američané a Bruselští potentáti podporovali od začátku kyjevský Majdan, přestože dříve tolik odsuzovali revoluce a oháněli se principy zastupitelské demokracie a vlády vzešlé pouze ze svobodných legitimních voleb. Demokracie však v současnosti již nevyhovuje jejich zájmům a tak na principu trockistické teorie permanentní revoluce rozpoutali po celém světě řadu „barevných“ revolucí za účelem destabilizace a ospravedlnění zvyšování své vojenské přítomnosti ve všech světových regionech.
Svět je těmito lidmi hnán do války s Ruskem, která má skončit tak, že po první velké konfrontaci se konflikt zmrazí a bude spuštěna nová železná opona, která tuto zemi plnou odhodlaných, západu se podrobit nehodlajících vlastenců odřízne od zbytku světa a tím Ruské federaci zabrání v ekonomické expanzi a podpoře jiných zemí v jejich boji za politickou a hospodářskou soběstačnost. Podle tohoto zlotřilého plánu má celou tíhu konfliktu nést na svých bedrech především Ukrajina a státy bývalého východního bloku, mezi něž patří i Česká republika.
Plán spočívá na předpokladu, že boje proběhnou pouze konvenčními zbraněmi a Rusko bude nakonec zatlačeno a přijme mír založený na podmínce smíření se s porážkou a izolací. Tato velice křehká domněnka stojí na hliněných nohou neznalosti ruské mentality a odhodlanosti bojovat do posledního dechu za svou vlast a své krajany. Ten, kdo napadne Rusko, musí počítat s možností, že může skončit stejně jako Hitler, nebo Napoleon a že vlajka Ruské federace nakonec zavlaje v jeho hlavním městě stejně, jako zavlála sovětská vlajka nad Reichstagem (budova říšského sněmu v Berlíně).
Ladislav Kašuka
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz