Tisícům členů bytových družstev po celé republice svitla naděje na spravedlivé vyřešení sporů s obcemi. Téměř ve dvou stovkách družstev drží města a obce klíčové majetkové podíly, které nabyly v důsledku toho, že jejich prostřednictvím stát přispěl dotací na výstavbu bytů. Přestože ve smlouvách se obce zavázaly po dvaceti letech převést své majetkové podíly za symbolické částky jedné koruny nebo zdarma, teď se tomu řada z nich brání a některé dokonce požadují další finanční kompenzace.

Vydané výkladové stanovisko Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj se může stát přelomem v dlouho se vlekoucích sporech obcí a družstev či nájemců. Ministerstva konstatují, že družstva a nájemci mají legitimní očekávání plynoucí ze sjednaných závazků a společně považují za žádoucí, aby bylo toto očekávání družstev a nájemců naplněno. Tam, kde existuje platná smlouva o budoucím převodu, mají obce uzavřít převodní smlouvy za původně sjednaných podmínek.

Některé obce argumentovaly tím, že původní smlouva je neplatná, protože byl porušen zákon o obcích tím, že například nebylo doloženo zveřejnění záměru před cca dvaceti lety. V případě, že by se smlouva z takového důvodu prokázala jako neplatná, stanovisko ministerstev říká, že se musí sjednat nová smlouva o budoucím převodu majetku.

„Jsme rádi, že stanovisko naplňuje legitimní očekávání desetitisíců občanů, kteří se ne vlastní vinou dostali do problematické situace v jedné ze základních lidských potřeb – bydlení. Velice oceňujeme zejména příslib Ministerstva financí, který řeší otázku možného placení vysoké daně při nabytí majetku družstvem,“ říká Lenka Šlapáková, předsedkyně spolku Spravedlnost pro bytová družstva.

Ministerstvo financí bude navrhovat osvobození od daně z příjmu z bezúplatných převodů spoluvlastnických podílů z majetku obce. Osvobození by mělo platit i zpětně pro realizované převody, u nichž by povinnost zdanění měla nastat do doby přijetí příslušné novely zákona o daních z příjmů. Nyní zatím hrozí, že družstvům vznikne značná daňová povinnost. Vzhledem k aktuálním tržním cenám nemovitostí se může jednat až o statisíce na bytovou jednotku. Daň by tak mohla převýšit hodnotu v minulosti poskytnuté dotace.

Stanovisko tří ministerstev rovněž připomíná povinnost obcí řádně odůvodnit nižší než obvyklou kupní cenu převáděného majetku. Konstatuje, že v obecné rovině lze akceptovat odůvodnění jiným důležitým zájmem obce spočívajícím v uspokojování bytových potřeb.

Historie sporu

Od roku 1998 vypisoval stát ve veřejném zájmu dotační programy na podporu bytové výstavby. Protože města neměla dostatek peněz na výstavbu, sdružovala finanční prostředky se zakládanými bytovými družstvy. Družstva ve většině projektů celou výstavbu financovala, s výjimkou státní dotace poskytnuté prostřednictvím měst. Podmínkou dotace byl většinový majetkový podíl měst a obcí zapsaný v katastru nemovitostí jako pojistka, že státní dotace bude účelně využita a postavené byty nebudou po dobu dvaceti let od kolaudace předmětem spekulací.

Existuje několik obcí a měst, která své podíly v souladu s uzavřenými smlouvami družstvům už převedla. Jedná se například o Kralupy nad Vltavou, Brno (Šlapanice), Ostravu (Dubina), Šumperk, Holice či Jeseník a další.

Jinde spory doputovaly až k soudům, ovšem ty se přiklánějí na stranu družstevníků či nájemců. Stalo se tak například v Neratovicích, Olomouci nebo v Říčanech u Prahy. V Říčanech rozhodl okresní soud ve prospěch nájemců. V případě města Neratovic řešil kauzu dokonce i Nejvyšší soud, který rozhodl ve prospěch bytového družstva. Město podalo stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji však zamítl jako neopodstatněnou.

S cílem bránit práva družstevníků vznikl spolek Spravedlnost pro bytová družstva s působností v celé ČR. Jeho posláním je koordinovaně vytvořit podmínky pro realizaci převodů spoluvlastnických majetkových podílů měst a obcí na bytech postavených s významnou finanční účastí členů bytových družstev. V současné době se hlásí o členství téměř třicet družstev.

Lenka Šlapáková
předsedkyně spolku