Personál chrámu byl zpočátku zcela šokovaný a chrámové stráži se podařilo vytlačit mladé ženy ven až po několika minutách. Policie však proti nim nijak nezasáhla a nějaký čas bylo kolem případu ticho.

Po dvou týdnech však byly tři zmíněné členky kapely zatčeny a umístěny do vyšetřovací vazby. Z té se už se pak nedostaly. I v této chvíli mnozí doufali, že dívky dostanou trest v podobě peněžní pokuty či veřejně prospěšných prací. K nelíčenému překvapení všech však vyšetřování a poté soud jednání Pussy Riot nekvalifikovaly jako drobnou výtržnost, ale jako vyvolávání náboženské nesnášenlivosti a urážení náboženského cítění jiných spoluobčanů, za což by mohly dostat až sedm let. 

Zajímavé bylo, že za stranu žalující, která přivedla do soudní síně sedm svědků, vystoupili kromě věřících a zaměstnanců chrámu celé akci přímo přítomných i lidé, kteří v chrámu během performance vůbec nebyli a jen viděli videoklip. Ti všichni však svorně tvrdí, že bylo dotčeno jejich náboženské cítění, že byli svědky rouhání a svatokrádeže a že mladé punkerky opakovaně vykřikovaly neslušná a vulgární slova. Samy obviněné po celou dobu procesu něco takového odmítaly a své jednání vysvětlují jako výhradně politický protest proti prorůstání Putinova státu a ruské pravoslavné církve. 

Zajímavá byla v celém případu, který během několika měsíců vyvolal bouřlivé ohlasy po celém světě, reakce faktické ústřední postavy celého tohoto ostudného divadla – Vladimira Putina. Že tomu tak je, si uvědomovaly všechny tři dívky, které celou situaci u soudu glosovaly velmi lapidárně: „Kdybychom v chrámu nezpívaly o Putinovi, tak bychom tu neseděly.“ 

Faktem je, že Putin se glosování celého případu velmi dlouho vyhýbal a tvářil se, jako by se ho celá věc vůbec netýkala. Ještě před pár týdny na známém letním táboře mladých putinců u jezera Seliger se odpovědi na novinářské otázky k tomuto tématu vyhnul. Na londýnské olympiádě už to však nešlo a on přišel s poněkud překvapivým prohlášením, že doufá ve spravedlivý, ale ne zbytečně tvrdý trest. Uvědomujeme-li si, jak autoritářsky současný ruský prezident už dlouhá léta zemi vládne, je nám jistě jasné, že tento výrok byl pro soudkyni Marinu Syrovovou pokynem a konečný verdikt jistě ovlivnil. 

Jak už jsme řekli, těch, kdož se staví na stranu extravagantních punkerek, neustále přibývá a dívky se dočkaly i mezinárodní podpory z úst takových muzikantských autorit jako je Madonna či Paul McCartney. V rodném Rusku je však na druhé straně podle známého Levada-centra 44 procent lidí, kteří víceletý trest odnětí svobody považují za nejen přijatelný, ale dokonce za spravedlivý. Inu – jiný kraj, jiný mrav. 

Četní ruští odborníci upozorňují, že v doslova kosmickou katastrofu celou tuhle historii nafoukla ruská státní moc a sama i domácí veřejné mínění usměrnila spíše k podpoře troufalých výtržnic v krátkých sukénkách a barevných kuklách. Hodnotili i možnosti, které tak státní moc soudu poskytla: osvobozující rozsudek by po tom téměř půlroce byl fackou do tváře deseti milionů věřících. Politolog Dmitrij Oreškin a prorektor Ruské ekonomické univerzity Sergej Markov jsou dokonce přesvědčeni, že moc sama sebe donutila dívky ve vězení ponechat: jinak by totiž musela odpovědět na oprávněnou otázku, proč tři mladé ženy seděly půl roku ve vězení a musely chodit v železech.

Publikováno se souhlasem vydavatele.