Je tedy načase už tento dlouhodobý problém vyřešit, protože jedině tak lze zabránit chátrání rozsáhlého mnohamiliardového majetku.

Zákonem Federálního shromáždění č. 338/1991 Sb. o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého. byl vydán církvím část nárokovaného majetku a zbytek byl pak zahrnut pod tzv. blokační paragraf. To znamená, že s ním nelze nijak manipulovat. Nikdo si ho nemůže koupit ani prodat. Je jasné, že takový majetek chátrá, protože současní provozovatelé se o něj logicky nestarají, jelikož neví, jestli o něj v budoucnu nepřijdou.

Tento stav dělá starosti mnoha obcím a městům, na jejichž území se nacházejí pozemky, které jsou blokovány a budovy, o něž se nikdo nestará. Podle Svazu měst a obcí České republiky se s problémem nevyřešených církevních restitucí potýká zhruba 1200 měst a vesnic, což je téměř pětina z jejich celkového počtu v Čechách a na Moravě.

Asi nejproslulejším příkladem je Červená Řečice na Pelhřimovsku, kde prakticky všechny volné pozemky jsou v katastru nemovitostí zapsané ve vlastnictví pražského arcibiskupství. To si nárokuje i místní zámek, který kdysi býval sídlem správy církevního velkostatku. Je téměř zbytečné dodávat, že kdysi krásná renesanční stavba z 16. století je kvůli nevyřešeným majetkovým vztahům ve velmi špatném stavu.

Přitom obec obklopuje krásná příroda Českomoravské vysočiny s lesy a rybníky. V jejim okolí jsou proto velké možnosti koupání, pěší, agro, hipo a  cykloturistiky. Zámek by se tak mohl třeba přestavět na hotel s restaurací pro návštěvníky. Jednalo by se o stamilionovou investici, která by dala práci stavební firmě či firmám a desítkám zaměstnanců. A v budoucnu by tato investice znamenala i další pracovní místa na zabezpečení jeho provozu. Nicméně tuto možnost již více než dvacet let neřešené církevní restituce vylučují.

Velký problém činí i zdejší blokované pozemky. Vedení obce by některé z nich rádo odkoupilo na stavební parcely, aby z ní neodcházeli mladí lidé, kteří prakticky nemají šanci postavit si zde dům. Zasíťování těchto pozemků inženýrskými sítěmi by rovněž znamenalo další šanci pro stavebnictví.

Neřešené církevní restituce ochromují také obec Modrá na Moravě, která se nachází blízko nedaleko významného poutního místa Velehrad, kam ročně míří desítky tisíc návštěvníků.

Zdejší obecní zastupitelstvo plánuje výstavbu parkoviště a točnu pro autobusy, které by tak přestaly zajíždět do obce a ohrožovat poutníky. Má na to i vypracovaný projekt, ale stavět se nemůže, protože pozemky určené na tuto akci jsou blokované. A postavit by toho v obci chtěli víc, ale nemohou, volná místa zase nejsou.     

Potíže kvůli nevyjasněným církevním restitucím jsou však i na dalších místech České republiky. Tak například ve Vyšším Brodě nemohou mniši tamního cisterciáckého kláštera opravit zdevastovaný objekt bývalého pivovaru v klášterním areálu. Jihočeská vesnice roku 2010 - Čížová na Písecku s 1100 obyvateli pak nemůže postavit tolik potřebný vodojem za 20 milionů korun.

Obce a města by rády zajistily stavbu bytových a rodinných domů, jenomže kvůli blokovaným pozemkům nemohou.

Developerské firmy již mají vytipovaná místa také v hlavním městě Praze, například v Hostivaři, kde by mohly realizovat nové projekty. Ale kvůli  pozemkům, u nichž je sporné vlastnictví, nemají zatím šanci. Přitom se často jedná o nevyužité a zanedbané plochy, o jejich údržbu, opakovaně obehraná písnička, se nikdo nestará.

Je smutné, že žádná z polistopadových vlád nedokázala tento velmi vážný problém za více než dvacet let vyřešit.

Přitom se jedná o mimořádnou šanci pro české stavebnictví, které by mohlo v době vážné ekonomické krize odblokováním sporných budov a pozemků získat miliardové zakázky.

Ing. Libor Klug,
ředitel společnosti SAWY Group, a.s.