Jak důležité je, aby se o učitelskou profesi ucházeli schopní lidé, rozebírá poslední studie ekonomů z týmu IDEA při institutu CERGE-EI. A dochází k závěru, že bez kvalitních učitelů a následně bez kvalitně vzdělaných mladých lidí se v dlouhodobém horizontu můžeme rozloučit s představou, že v téhle zemi bude někdy líp.  

Autoři studie dokládají, jak nízký je, ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi, mezi talentovanými mladými lidmi zájem o učitelskou profesi. V populaci zdejších patnáctiletých jsou to pouhá 2 procenta, zatímco v zemích OECD je tento podíl víc než třikrát vyšší, totiž přes 7 procent. Analýzy, při kterých byli testováni žáci prvních a posledních ročníků středních škol, kromě toho ukázaly, že se na pedagogické fakulty hlásí středoškoláci s těmi nejhoršími studijními výsledky. A že dokonce zájem o učitelské povolání klesá úměrně s tím, jak se studijní předpoklady žáků během jejich středoškolského studia zlepšují.  

Důvod je notoricky známý a právě v těchto dnech ho školské odbory znovu prezentují: zahájily petiční turné, kterým chtějí před projednáváním státního rozpočtu upozornit na nedostatečné financování školství a hlavně na nízké platy učitelů. Odboráři doufají, že při své akci, zahájené dnes před ministerstvem školství, seberou na deset tisíc podpisů.  

Zda se jim to povede, je ovšem otázka. Veřejnost se totiž dnes přiklání spíš k názoru, že si zdejší učitelé vlastně vydělávají dost, když berou v průměru o 10 až 15 procent víc než je průměrná mzdová hladina v zemi. Ekonomové z CERGE-EI ovšem upozorňují, že tenhle údaj není směrodatný, protože v celostátním mzdovém průměru dominují zaměstnanci s nižším než vysokoškolským vzděláním. Platovou atraktivnost učitelského povolání charakterizuje proto podle nich mnohem lépe ukazatel tzv. nákladů ušlých příležitostí. Což je srovnání, při kterém musí být plat člověka určitých dispozic, v určité profesi a na určitém místě vysoký alespoň tak, aby byl zajímavější alternativou k ostatním pracovním příležitostem, které se takovému člověku nabízejí.  

Podle tohoto srovnání pobíralo v letech 2006 až 2010 na 70 až 90 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR vyšší plat než byl průměrný příjem českého učitele. A rozdíl byl vskutku horentní: zdejší učitelé s patnáctiletou praxí vydělávají totiž ve věku od 25 do 64 let, tedy na vrcholu své učitelské dráhy, jen polovinu toho, co jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci v jiných profesích. V mezinárodním srovnání jsou na tom učitelé co do nákladů ušlých platových příležitostí hůř už jen v Maďarsku, na Slovensku, a také na Islandu. Když k tomu přičteme nízkou společenskou prestiž učitelského povolání, leckdy dost divokou atmosféru ve třídách a odpovědnost za děti jakožto svěřené osoby, nevyváží to u možných adeptů učitelské profese evidentně ani vyhlídka na delší prázdniny.  

Především ale autoři studie přesvědčivě ukazují, že se pohybujeme v začarovaném kruhu: nízká kvalita učitelů ospravedlňuje v očích veřejnosti jejich nízké platy, které odrazují talentované zájemce o učitelskou profesi a dál snižují laťku. S kvalitou učitelů ovšem klesá i úroveň vzdělanosti, což negativně ovlivňuje vyhlídky nás všech na prosperitu země a na kvalitu života. Hlavní problém však je, že tohle všechno platí až v dlouhodobém horizontu. A k němu politici nedohlédnou zcela určitě.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele