Tím příměří pochopitelně skončilo a Amerika byla v tu chvíli v očích jisté části světové veřejnosti tak trochu na pranýři. Ale jak z dalšího jejího kroku vyplyne, nebyla ochotna ani toto „trochu“ dlouho snášet. A tak se odehrálo následující: ve večerních hodinách 19. září zbombardoval kdosi konvoj OSN, přivážející Syřanům humanitární pomoc. No a jelikož šlo o pomoc směřující do oblasti východního Aleppa, ovládaného protivládními vzbouřenci, bylo rusofobům celého světa okamžitě vše jasné: tenhle barbarský útok nemohl provést nikdo jiný než Asad nebo Rusové.

Jaká to vynikající příležitost i pro zpravodajskou redakci ČT! Do jejího studia byl okamžitě coby odborník povolán generál v.v. Šedivý, a po úvodním uvedení doprovodných okolností případu mu byla – s téměř slavnostní pompou - položena tato otázka: kdo ten útok na konvoj provedl?

Generál na okamžik zaváhal a pak jakoby s tíhou, že je od něj vyžadován tak rezolutní soud, vydechl to, co se od něj čekalo: „Rusové nebo syrská armáda“.

Hotovo! Nová a další protiruská a protiasadovská kampaň ČT mohla začít a také začala. Ale řinčela překvapivě krátkou dobu, snad den nebo den a půl – a pak náhle ztichla. Tak překvapivě useknuta, že to nemohla být náhoda. Proč tak zčista jasna klid? říkal jsem si. Když takhle masitou kost pes jednou rafne, tak s ní přece chvíli běhá po ulici, ne? A ne aby ji hned odhodil.

Odpověď na tuto otázku přineslo až toto oznámení ruské vlády: „Do oblasti, kde se incident udál, vstoupil ve večerních hodinách 19. září - a to několik minut před útokem na konvoj OSN - bezpilotní americký letoun Predator, patřící do sil koalice, vedené USA, a schopný provádět útoky na pozemní cíle. Zaútočil na konvoj z výšky 1600 metrů.“

Takže tajemné ticho vyřešeno. Když ovšem fér hra by si vyžadovala, aby ČT po prvotním obvinění Ruska a Asada kápla teď navíc i božskou. Což ovšem ČT neudělala a neudělá. Možná z obavy, aby nás z takového jejího kousku neklepla pepka.