Dokonce v roce 1996 v Lublani podepsala Česká republika (Mudr. Kalina – ODS) Chartu ´96 s dalšími 48 státy Evropy o tom, že i hlas pacientů bude při reformě zdravotnictví považován za stejně důležitý, jako hlas odborníků nebo lékařů (Kapitola 6.).

Co ještě bychom měli udělat, aby na Ministerstvu zdravotnictví pánové Heger, Nosek a Plíšek respektovali slušná evropská pravidla pro tvorbu zákonů a vyhlášek, či nařízení vlády.

Pozastavujeme se nad jejich postupem, když dojezdy k lékařům se rozhodli dát do nařízení vlády a ještě v časech, které jsou vycucané z prstu, a navíc aniž by zákon takovou možnost připouštěl. Abychom na to upozornili, a abychom se pokusili změnit nezákonný postup, tak ze sebe musíme udělat málem „kašpárky“, okupovat budovu ministerstva zdravotnictví, dělat happeningy a snad nebudeme muset svážet nemocné z nemocnic na Ministerstvo zdravotnictví.

I když nyní udělal ministr Heger malý ústupek v otázce snížení času na dojezd k praktickému lékaři ze 40 na 35 minut, nemůže to nic změnit na tom, že pacientům a lékařům nebyla předložená analýza, jak se dospělo k návrhům předloženým do Nařízení vlády, byť nám byla slíbená ještě v červnu. Již počtvrté přeházeli obory v „dojezdu k lékařům“, ale s námi to nově opět neprojednali a proto JDEME k veřejnému ochránci práv dne 15. srpna se stížnosti na nedemokratické chování politiků na MZ a na porušování mezinárodního dokumentu, jakým je Lublaňská charta 1996.

Republiková rada Svazu pacientů ČR