Jistou nepříjemností nízká hodnota jádrové inflace, která naopak za očekáváními zůstala a nachází se relativně znatelně pod úrovní cíle americké centrální banky. Slabá úroveň inflace odráží do značné míry úroveň spotřeby amerických domácností, která povážlivě zvolnila. Příspěvek spotřeby k růstu hrubého domácího produktu byl v prvním čtvrtletí druhý nejslabší od roku 2013.

Růst HDP byl tažen tvorbou zásob a úrovní čistého exportu, tedy úrovní exportu po odečtení celkového importu. Ovšem slabší import je do značné míry dán právě opět slabším spotřebitelským apetýtem Američanů, který se pochopitelně týká také zboží dováženého. K poklesu tohoto apetýtu ale přispělo i probíhající obchodní válčení Spojených států zejména s Čínou, které americkým spotřebitelům bere náladu a důvěru v ekonomiku.

Růst stavu zásob také nesignalizuje nic bezvýhradně příznivého, neboť sklady se jednou naplní a při pokračující horší náladě spotřebitelů se nutně dostaví propad stahující celou ekonomiku.

K růstu HDP v prvním čtvrtletí poměrně výrazně přispěly navýšené fiskální výdaje jak na úrovni federální, tak na úrovni vlád jednotlivých států USA. Dále se tak bude prohlubovat deficit i dluh veřejných financí Spojených států, což je varovné zejména z dlouhodobého hlediska.