Devizoví spekulanti v říjnu dále zintenzivnili své sázky na posílení koruny po očekávaném ukončení intervenčního závazku. Více než 107 miliard korun, které ČNB během jediného měsíce vydala na obranu závazku, představuje největší měsíční objem intervencí od listopadu 2013. Verbální intervence ČNB, jež centrální banka podnikla v září, tedy nedokázala snížit spekulativní apetýt devizových obchodníků, maximálně jen zabránily jeho dalšímu výraznému růstu. Trhy jsou v nemalé míře přesvědčeny o tom, že ČNB svůj závazek může ukončit dříve, než nyní deklaruje, tj. dříve než ve třetím čtvrtletí, nebo dokonce čtvrtém čtvrtletí roku 2017.

Sílící spekulativní tlak je podněcován růstem míry inflace v České republice, který dále zrychlí, dobrým makroekonomickým stavem naší ekonomiky a nejasnými signály Evropské centrální banky stran dalšího rozšíření či prodloužení jejího programu odkupu aktiv.

V letošních prvních deseti měsících vydala ČNB v rámci své aktivní intervence v přepočtu necelých 360 miliard korun. Za celý loňský rok intervenovala v objemu necelých 244 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v listopadu 2013, při zahájení intervence, vydala za oslabení koruny zhruba 200 miliard korun, značí to, že celkově již do letošního září intervenovala v souhrnném objemu kolem 800 miliard korun.  

Objem devizových rezerv v držení ČNB v poměru k hrubému domácímu produktu ČR nyní odpovídá 46,6 procenta letošního HDP (při letošním odhadovaném růstu 2,4 procenta). To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. I při aktuálně pozorovaném a také vyhlíženém citelném zesílení spekulativních tlaků tak má ČNB stále dostatečný manévrovací prostor, aby závazek uhájila, byť lze při eskalaci situace čekat kritiku např. z politických kruhů. Připomeňme, že při zahájení intervenčního režimu představoval objem devizových rezerv v držení ČNB zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny.

Vzhledem k poměrně dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu lze ovšem čekat silný tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících. Zmírnit tlak na posilování koruny může zmírnit měnověpolitické zasedání ECB, které se bude konat 8. prosince. Pokud ECB rozhodne o prodloužení či rozšíření svého programu odkupu aktiv, klesne pravděpodobnost dřívějšího ukončení závazku ČNB.

V krajním případě bude ČNB muset při opouštění závazku zavést negativní úrokové sazby, což je možnost, kterou v rámci svých jednání její bankovní rada v poslední době opakovaně diskutuje. Negativní úrokové sazby by centrální bance „exit“ mohly usnadnit. 

Lukáš Kovanda