Zatímco totiž dle předběžného odhadu rostla tuzemská ekonomika tempem 5,1 procenta, podle zpřesněného 5,2 procenta. Mezikvartální růst zůstává nezměněn, na úrovni 0,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí vykázala česká ekonomika svižnější růst naposledy v předkrizovém roce 2007.

Ještě příznivější je v historickém ohlédnutí růst hrubé přidané hodnoty v loňském čtvrtém kvartálu. Tempo jejího růstu, 5,4 procenta, je absolutně nejrychlejší od prvního kvartálu roku 2007, tedy za posledních takřka jedenáct let. Hrubá přidaná hodnota přitom vypovídá ovýrobní výkonnosti ekonomiky přímým způsobem, protože na ni – na rozdíl od HDP – nemají vliv daně.

Celkově lze strukturu růstu české ekonomiky loni ve čtvrtém kvartálu, ale vlastně za celý rok označit za „učebnicovou“. Tahounem hospodářské expanze ve čtvrtém čtvrtletí byla domácí spotřeba, což je jistější zdroj růstu než zahraniční poptávka. Ta byla hlavním tahounem za celý loňský rok, ovšem příspěvek domácí spotřeby byl i v tomto, celoročním pohledu vydatný. Výkonnost průmyslu byla ve čtvrtém kvartálu nadmíru silná, o čemž ostatně svědčí zmíněný velice slušný výsledek hrubé přidané hodnoty.

Ve čtvrtém čtvrtletí ale byly znatelné také investiční výdaje, které zesilovaly postupně během roku. Firmy přitominvestovaly hojně do strojního vybavení, což signalizuje, že se snaží vyrovnávat s tlakem na růst mezd zvyšování své produktivity. To je ta vůbec nejpříznivější zpráva z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky a tvorby celospolečenského bohatství.

Podle dostupných údajů byla v rámci EU večtvrtém čtvrtletí Česká republika čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomikou, po Rumunsku, Slovinsku a Estonsku. Je však nutné dodat, že Českou republiku ještě pravděpodobně „předběhnou“ další dvě země EU, za něž zatím data za čtvrtý kvartál zveřejněna nejsou, a sice Irsko a Malta. České ekonomice se bude dařit i v letošním roce, byť na tak silný výkon jako loni nenaváže. Letos by sitotiž měla polepšit „jen“ o 3,5 procenta.