Lukáš Kovanda: Čtyřicetimiliardový schodek vadit nemusí, pokud se nevymkne kontrole

06.12.2019 14:49 | Zprávy

Rozpočet na rok 2020 smutně vyjadřuje nulové reformní úsilí vlády.

Lukáš Kovanda: Čtyřicetimiliardový schodek vadit nemusí, pokud se nevymkne kontrole
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard.

Pokud vláda opravdu bude nakonec příští rok hospodařit se schodkem 40 miliard korun, bude to odpovídat 0,68 procenta hrubého domácího produktu české ekonomiky, předpokládaného pro rok 2020. V letošním roce by případné – a poměrně pravděpodobné – hospodaření s rozpočtovaným schodkem taktéž 40 miliard znamenalo, že takový deficit odpovídá 0,71 procenta HDP pro rok 2019. Je tedy patrné, že zachovávání nominální výše schodku při pokračujícím růstu ekonomiky vede k tomu, že ekonomika schodek stále lépe a lépe absorbuje. Například v roce 2008 by totiž schodek 40 miliard korun (ve skutečnosti tehdy vláda vykázala deficit 20 miliard) odpovídal celému jednomu procentu tehdejšího HDP.

S růstem nominální výše hrubého domácího produktu poměrně přirozeně narůstá také výše výdajů a příjmů rozpočtu. Například proto, že nominální výše hrubého domácího produktu ve svém vývoji zahrnuje též inflaci, kterou odráží nutně právě i růst výdajů a příjmů rozpočtu. S jejich růstem „kyne“ také částka, kterou poslanci navrhují v rámci pozměňovacích návrhů druhého čtení navrhovaného zákona o rozpočtu přesouvat mezi jednotlivými kapitolami. Letos poslanci podali návrhy na přesuny v objemu zhruba 177 miliard korun. Pro srovnání, loni při druhém čtení navrhovali přesuny za 134 miliard, předloni za téměř 100 miliard, v roce 2016 za zhruba 46 miliard a v roce 2015 za více než 44 miliard. V roce 2015 tedy navrhovali přesunout 3,5 procenta výdajů rozpočtu schválených v prvním čtení, letos to bylo již bezmála jedenáct procent. Je tedy patrné, že nárůst objemu peněz navrhovaných k přesunu není rozhodně dán pouze růstem nominální výše výdajů rozpočtu, ale odráží i další, zejména politické faktory. Mezi ně patří to, že politici chtějí vykázat určitý aktivismus před svými voliči, takže stále agilněji předkládají pozměňovací návrhy, i když musí tušit, že neuspějí. Z navrhovaných přesunů bývá nakonec schválen pouze zlomek. Tak jako letos, kdy se jedná o zhruba dvě miliardy korun (z uvedených 177 miliard). 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Jak v našem parlamentu objevovali Ameriku

12:16 Ladislav Jakl: Jak v našem parlamentu objevovali Ameriku

Svět inovuje, investuje, dereguluje, pádí kupředu. Evropská unie reguluje, mudruje a stagnuje. Co s …