Ze všech světových měn letos vůči koruně nejvíce posílila ukrajinská hřivna. Od 1. ledna do 20. prosince zpevnila vůči české měně o více než 21 procent. Ještě v první půli ledna bylo možné za korunu pořídit bezmála 1,27 hřivny, nyní už ani ne 1,02 hřivny. Druhé místo obsazuje ruský rubl. Vůči němu koruna za stejné období ztrácí bezmála čtrnáct procent. Posilování dalších dvou měn v pořadí pak letos nedělalo radost mnohým z tuzemských „dovolenkářů“. Vůči egyptské libře ztratila koruna rovněž necelých čtrnáct procent a v porovnání s thajským bahtem pak necelých deset procent. Během letoška tak kvůli tomu Čechům citelně zdražila dovolená v Egyptě a Thajsku.

Naopak ovšem čistě na základě kursového přepočtu zlevňovala Čechům dovolená v Turecku. Tamní lira letos vůči koruně oslabila o necelých devět procent, takže se řadí mezi desítku měn, které během roku 2019 vůči té české nejvíce znehodnotily. Suverénně nejvýrazněji ztratilo vůči koruně argentinské peso, letos takřka 36 procent.

Vůči koruně výrazně posilující hřivna a rubl není dobrou zprávou pro české zaměstnavatele. Pro Ukrajince a v menší míře také Rusy totiž přestává být práce v Česku atraktivní. V přepočtu na hřivny, resp. rubly za ni prostě nyní již inkasují výrazně méně než před rokem.  Už je to patrné i z dat, například těch ukrajinské centrální banky. Růst objemu peněz z výplaty, který Ukrajinci posílají do své vlasti ze zemí jako Česko či Polsko, letos meziročně citelně zpomaluje (viz graf níže).

Exodus Ukrajinců do zemí EU zrychlil v roce 2017. Tehdy pro ně začala platit možnost bezvízového cestování do EU. Příliv Ukrajinců do Česka poté vrcholil v roce loňském. Za první tři čtvrtletí roku 2018 se jejich počet v ČR zvýšil podle dat Ředitelství služby cizinecké policie o 8,5 procenta. Za stejné období roku letošního to bylo již méně – o 7,5 procenta. Stále se jedná o citelný nárůst, avšak vrchol přílivu Ukrajinců je zjevně pryč. Bude-li hřivna dále vůči koruně citelně sílit, výrazná ztráta zájmu Ukrajinců o Česko na sebe nenechá dlouho čekat, dostavit by se mohla už v roce 2020.

Ještě zjevnější je ztráta zájmu Rusů o Česko. Letos poprvé za minimálně patnáct let zřejmě jejich počet v Česku klesne. Ke konci letošního třetího čtvrtletí jich v Česku pobývalo o 3,3 procenta méně než začátkem roku, což je v posledních patnácti letech poměrně ojedinělá situace. Běžné totiž je, že Rusů naopak přibývá, i když ně takovým tempem jako Ukrajinců.

Ztráta zájmu Ukrajinců nebo Rusů o práci v Česku může dále zvýraznit problém nedostatku vhodné pracovní síly na tuzemském trhu práce. Ten sice nyní mírně chladne, stále však vykazuje přes 300 tisíc volných pracovních míst, skoro nejvíce v historii ČR. Posilující hřivna tak může vést třeba ke zdražení stavebních prací v ČR, jejichž ceny už nyní citelně rostou zejména právě z důvodu nedostatku vhodné pracovní síly. Pokud budou Ukrajinci z českého stavebnictví ve větší míře mizet zpět do své domoviny, Češi si prostě za stavební práce – a nakonec nejen za ně – připlatí. Posilující hřivna je prostě dalším proinflačním tlakem v české ekonomice, která již tak čelí nejvýraznější inflaci od roku 2012.  

Růst objemu peněz, který Ukrajinci posílají domů ze zemí jako Česko či Polsko, letos slábne. Klíčovým důvodem je posilování hřivny

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom