Důvěra v českou ekonomiku v dubnu oproti březnu nepatrně vzrostla. Zůstala však nižší než v dubnu roku 2018, a dokonce i než v dubnu roku 2017. Protichůdně přitom působil vývoj nálady v podnikatelské sféře, kde se sentiment oproti březnu zlepšil, a ve sféře spotřebitelské, kde se naopak meziměsíčně zhoršil.

Spotřebitelé vykazují nejhorší náladu od července roku 2016. Rostou jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. To zřejmě mají na svědomí zejména média, která v uplynulých měsících poměrně intenzivně referují o možnosti příchodu ekonomické krize. Navzdory nejrychlejší inflaci od roku 2012 spotřebitelé nevykazují růst obav ze zdražování. Dokud růst mezd více než kompenzuje růst cenové hladiny spotřebitelských cen, zdražování energií, bydlení, služeb či některých potravin, spotřebitelé zůstávají „v klidu“. To je přesně současný vývoj, neboť i v letošním roce by růst mezd po očištění o inflaci měl stále dosahovat čtyř až 4,5 procenta.

Nálada podnikatelů v průmyslu se sice meziměsíčně zlepšila, žádným přehnaným optimismem ale nehýří. Nedostatečná poptávka v průmyslu je poprvé od poloviny roku 2017 zásadnější bariérou dalšího růstu výroby než nedostatek vhodné pracovní síly. To souvisí s celkovou ztrátou dynamiky tuzemské průmyslové výroby, v níž se zrcadlí globální příčiny, jako je zpomalování čínské ekonomiky a německého průmyslu.

Nedostatek vhodných zaměstnanců tak nyní trápí zejména stavebnictví, kde zůstává stále hlavní překážkou dalšímu růstu produkce. Ani tam však už situace není tak napjatá jako v uplynulých měsících, zejména na přelomu roku. Podnikatelé v obchodu vykazují nejslabší náladu od listopadu 2014, což souvisí s útlumem v oblasti průmyslové výroby či navázaného zahraničního obchodu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom