Průměrná mzda v ČR překonala v letošním třetím čtvrtletí teprve podruhé v historii hranici 35 tisíc korun. Činila 35 402 korun. Je to ovšem částka, na kterou dosáhne zhruba jen třetina zaměstnanců, další přibližně dvě třetiny na ni nedosáhnou. To znamená, že na tuto průměrnou mzdu nedosáhne přes 2,6 milionů tuzemských zaměstnanců, zatímco zhruba 1,3 milionu z nich ano. 

Jediný další případ v historii ČR, kdy průměrná mzda překonala úroveň 35 tisíc korun, nastal loni ve čtvrtém čtvrtletí. Tehdy byl ovšem výsledek vychýlen nahoru výplatou mimořádných odměn ke konci roku a celoročních bonusů. S těmi to letos bude kvůli koronavirové krizi slabší. 

Růst průměrné mzdy nad 35 tisíc už ve třetím čtvrtletí je pozitivním překvapením. Ekonomové totiž v průměru počítali s tím, že hodnota průměrné mzdy skončí těsně pod hranicí 35 tisíc korun. V průměru totiž předpokládali meziroční růst nominálních mezd o zhruba 3,9 procenta, zatímco ve skutečnosti mzdy meziročně rostly o 5,1 procenta. Loni ve třetím čtvrtletí činila průměrná mzda 33 686 korun. Letos ve třetím čtvrtletí tak mzdy rostly dokonce tak, že překonaly i inflaci. Reálná mzda – totiž právě ta očištěná o inflaci – stoupla o 1,7 procenta. 

Ve druhém čtvrtletí se přitom průměrná mzda po očištění o inflaci meziročně propadala. Důvodem nynějšího návratu k jejímu růstu je zejména to, že se snížil počet zaměstnanců, kteří jsou vypláceni náhradami za neodpracované hodiny. Počet zaměstnanců podporovaných programem Antivirus byl totiž ve třetím čtvrtletí v porovnání s tím druhým jen přibližně třetinový. Klíčovým důvodem bylo poměrně rychlé letní znovunastartování ekonomiky, která se tak během třetího čtvrtletí – během měsíců července až září – rychle vracela k běžnému chodu. Nebyla tudíž zasažena například odstávkami v průmyslové výrobě, které charakterizovaly jarní měsíce, zejména pak duben. 

Nominální mzdy by za letošní rok měly vzrůst o 3,4 procenta, a těsně tak překonat inflaci. Kupní síla Čechů by tak v souhrnu velmi nepatrně vzrostla, což však lze vzhledem ke koronavirové krizi považovat za úspěch. V posledním čtvrtletí svědčí mzdovému vývoji nadále nízká míra nezaměstnanosti v ČR a dále pak zahraniční poptávka, která není tak ochromena jako během jarní vlny pandemie, a s ní související fakt, že během podzimní vlny pandemie není odstavena tuzemská průmyslová výroba.