Rozpočet mohl a měl být ambicióznější. Jeho klíčovou slabinou je stomiliardový předpokládaný schodek při očekávaném růstu ekonomiky ve výši dvou až tří procent v roce 2015. Problematická je také poměrně nízká úroveň kapitálových, tedy produktivních výdajů, které v porovnání s rozpočty pro léta poznamená krizí, 2011 až 2013, zaznamenávají zřetelný pokles. Naopak se zvyšují běžné, tedy neproduktivní výdaje – například v porovnání s rozpočtem na rok 2013 jde o nárůst citelný.
Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst v roce 2015 oproti roku letošnímu o šest procent, což je zdaleka nejmarkantnější nárůst za poslední léta. Ekonomika na tom ještě není tak dobře, aby takto znatelné navýšení nepředstavovalo potenciální problém. Celkové výdaje jsou vyšší o 45 miliard než v roce 2013, a to jen díky snížení kapitálových výdajů, jinak by byly celkové výdaje ještě vyšší – a tedy i deficit. Vláda tedy rozhodně nečiní úsporné kroky. Prostředky vydává v rostoucí míře neproduktivně, zatímco ty produktivní osekává.
Zvláštní kapitolu tvoří výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Jsou výrazně nižší než v letech 2011 až 2013 (v roce 2015 mají dosáhnout 34,9 miliardy korun, přičemž v roce 2014 ro má být 34,6 miliardy korun, zatímco v letech 2011 až 2013 to bylo, po řadě, 37,6, 39,1 a 39,8 miliardy). Zatímco Kalouskovy rozpočty v krizových letech vyčleňovaly až téměř 40 miliard na vědu a výzkum, nynější návrh, návrh na období ekonomického růstu, počítá jen s 35 miliardami, tedy se sumou o pět miliard nižší.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz