O nadcházejícím víkendu vrcholí období valentýnských nákupů. Zpravidla trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“, Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“.

Obliba Valentýna roste v Česku v posledních deseti letech roste zhruba třikrát rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Z loňské edice každoroční studie Mastercard Love Index vyplývá, že Češi za posledních deset let navýšili své valentýnské výdaje o zhruba 550 procent, zatímco ve světě činilo navýšení 180 procent.

Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí, včetně vývoje kursů měn. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna v ČR a jinde ve světě.

V důsledku pandemie obyvatelé ČR v uplynulých letech uskutečňovali stále více valentýnských nákupů online. Letos se částečně vrací do kamenných obchodů. I tak jejich nákupy online výrazně předčí předpandemické úrovně.

K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují online, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat. Například počet nákupů květin za poledních deset let stoupl v Česku o přibližně 180O procent, vyplývá ze zmíněného Mastercard Love Indexu. Hitem letoška jsou plyšové hračky, třeba medvídci.

V předpandemické době slavila Valentýna zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Letos lze na základě dat z minulých let předpokládat, že muži za dárky na Valentýna utratí v průměru zhruba 850 korun, ženy zase průměrně necelých 700 korun.

Letos valentýnské výdaje obyvatel ČR navýší tržby příslušných obchodníků o zhruba 1,7 miliardy korun. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících. A také pochopitelně vlastní dopad současné pandemické situace.

Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Dále za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky (pokud to pandemické okolnosti umožňují).

Trendem předpandemických let byly valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů.

Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Letos utratí v průměru až 1100 korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu stoupnou až o zhruba 500 milionů korun.

Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese zhruba 2,2 miliardy korun. Loni to kvůli pandemickým omezením bylo o 700 milionů korun méně.

Valentýnské výdaje Čechů až do předloňska rok od roku mírně narůstaly. Celkově však i tak hluboce zaostávaly za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.

V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2014 do roku 2020 na zhruba dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom