Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.

Ve třetím čtvrtletí 2020 se tedy podařilo úroveň zadlužení příznivým způsobem korigovat, avšak to je jen přechodný vývoj, daný časováním splatností jednotlivých sérií vydávaných dluhopisů. Kvůli opatřením pro boj s pandemií, ale i kvůli daňovému balíčku, prosazenému koncem roku 2020, veřejný dluh v poměru k HDP stoupne ze své úrovně z loňského třetího čtvrtletí, 38,4 procenta, citelně nad úroveň čtyřiceti procent. Tak se stane už v roce letošním.

Česká republika se ale ještě ve třetím čtvrtletí 2020 držela v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU. Ve druhém loňském čtvrtletí jen pět zemí EU vykazovalo úroveň veřejného dluhu k HDP nižší než 40 procent. Kromě ČR, která vykazuje dluh pod úrovní čtyřiceti procent nepřetržitě od roku 2015, se jednalo ještě o Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Švédsko. Na této situaci se nic zásadního nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí 2020, byť Eurostat ještě mezinárodně srovnatelná data teprve vydá.

ČR však nadále zůstane v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU, i právě proto, že se jí přechodně podařilo dluh loni ve třetím kvartále korigovat. V letošním roce je však třeba počítat se zmíněným výraznějším zhoršením stavu veřejných financí a nelze vyloučit, že některá či některé z klíčových světových ratingových agentur zhorší České republice výhled vývoje veřejných financí, nebo dokonce rating. Zhoršení výhledu či ratingu zpravidla prodražuje půjčování na mezinárodních trzích a celkové náklady obsluhy dluhu. Méně prostředků tak státu zbývá například na investice nebo na zvyšování důchodů.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom