Rozhodnutí vlády zvýšit platy v průměru o osm procent působí na první pohled jako kompromisní řešení. Ve skutečnosti byl kompromisem už návrh na šestiprocentní růst, za nímž stál premiér Babiš. V letošním roce totiž mzdy obecně, i po započtení soukromé sféry, porostou zhruba osmiprocentním tempem, přičemž příští rok tato dynamika zpomalí. Soukromá sféra by přitom měla udávat tempo mzdového a platového růstu. Pokud toto tempo udává sféra veřejná, nejde o zdravý stav, jelikož většina přidané hodnoty ekonomiky vzniká ve sféře soukromé. Dnešní rozhodnutí vlády je tak třeba považovat za populistický krok, který příliš nebere v potaz možnost cyklického útlumu ekonomiky již v poměrně brzké době. Rovněž rušení pracovních pozic státních zaměstnanců je spíše jen kosmetickým opatřením v populistickém duchu, které má také spíše jen vyvolat určitý dojem - tentokrát dojem hospodárnosti. Vlk se tedy nažral, protože státní zaměstnanci budou mít výrazně více, ale zároveň koza zůstává celá, jelikož se jejich početní stav nijak markantně nesníží. Vše na účet daňového poplatníka a s rizikem budoucího citelného růstu zadlužení země.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV