Zaprvé, pokud se někomu protáčely panenky z toho, jak centrální banky po minulé krizi rozjely své rotačky, musí nyní padat do mdlob. Ve Spojených státech najeli na objemově neomezeně kvantitativní uvolňování. Čili objemově neomezené tištění nových dolarů. Ty sice nejdou přímo do oběhu, ale zato v reálné ekonomice stlačují úrokové sazby, takže spoření či dluhopisy budou po této koronakrizi ještě méně výnosné než po krizi finanční z doby před deseti lety. Dále tak stoupnou choutky investorů po celém světě investovat do přece jenom stále poměrně solidně vynášejících nemovitostí.

Některé předlužené země navíc budou muset koronakrizi zřejmě řešit „shazováním peněz z vrtulníku“, což jen rozředí kupní sílu peněz a podnítí další investice do hmotných aktiv typu realit.

Již jen otázkou času je kvantitativní uvolňování také přímo v ČR, přičemž ČNB už neformálně diskutuje možnost shazování peněz z helikoptér nad českými luhy a háji. Tohle zkrátka může přijít dříve, než se nadějeme a pro majitele nemovitostí to špatnou zprávou rozhodně nebude.

Navíc, koronakrize sice vyvolá přechodný útlum trhu s nemovitostmi, ale zároveň, zdá se, dá najevo, že české zdravotnictví a ostatně i česká veřejná správa nejsou zase tak zaostalé, jak mnozí na Západě stále míní. Budou ještě mezinárodní investoři – často lidé ve středním a vyšším věku – ochotni platit takovou přirážku oproti ceně za české reality za nemovitosti ve Švýcarsku, Bavorsku, severní Itálii nebo na španělském pobřeží, když tam teď koronavirus zanechává leckdy i dramaticky více mrtvých? V ceně nemovitosti je určitým dílem zahrnuta vedle řady dalších faktorů právě i kvalita zdravotnictví, takže atraktivita Prahy či Brna v očích mezinárodních investorů a spekulantů po koronakrizi dále postupně stoupne nad úroveň před úderem viru.