Marek Kyncl: Události posledních dnů se nesou ve znamení kampani proti Rusku, které bylo obviněno z otrávení bývalého agenta FSB Sergeje Skrypala na území Velké Británie

Konvence o zákazu chemických zbraní

Připomeňme si, že Rusko, Velká Británie a všechny členské státy Evropské unie jsou členy Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní, která nabyla účinnosti 29.dubna 1997. Konvence byla přijata, protože chemické zbraně jsou jednak považovány za extrémně nehumánní, jednak mají, z vojenského hlediska, velmi problematickou použitelnost a účinnost. Na rozdíl od klasického dělostřelectva je při jejich použití nezbytné brát v potaz meteorologické podmínky, proti působení je možné vojáky relativně snadno ochránit, což neplatí pro civilní obyvatelstvo.

Použití chemických zbraní je dobře známo z bojišť první světové války. V novodobé historii byly otravné plyny použity v Iraku vládou Saddama Huseina, v důsledku čehož zahynulo okolo 5 000 iráckých obyvatel Kurdské národnosti. Není bez zajímavosti, že potřebné technologie k výrobě těchto zbraní dodávala Iráku právě Velká Británie. Montáž zařízení probíhala ještě v roce 1990, několik měsíců do začátku první války v zálivu. Chemické zbraně byly použity i v Sýrijském konfliktu 21.srpna 2013 na předměstí Damašku. V důsledku společného nátlaku ze strany USA a Ruska na Syrskou vládu došlo následně k likvidaci všech vládních chemických arzenálů. Organizace pro zákaz chemických zbraní, která byla garantem této operace, obdržela Nobelovu cenu míru. Konvence obsahuje mechanizmy kontroly a řešení sporů, které zabezpečují její fungování.

Pokud libovolná ze signatářských zemí má vůči jiné zemi podezření, je povinna se na ní stanoveným způsobem obrátit a především jí poskytnout desetidenní lhůtu na vyjádření. Po tuto dobu probíhají mezi oběma státy konzultace. Pokud tento postup nevede k úspěchu, obrací se stát, jež není spokojen s výsledky vyšetřování k výkonnému výboru organizace, jež jmenuje komisi expertů, která bude vést samostatně vyšetřování. Pokud by ani s tímto vyšetřováním nebyl postižený stát spokojen, může se obrátit k výkonnému výboru případně k valnému shromáždění.

Konvence stanoví tři kategorie látek: první kategorie obsahuje otravné látky, které byly jako chemická zbraň přímo používány (například Yperit, Sarin nebo Rycin). U takových látek je zakázáno skladovat množství převyšující 1000 kg. Druhou kategorii tvoří komponenty, ze kterých jsou přímo vyráběny látky kategorie první. Třetí kategorii tvoří chemikálie, které mohou být k výrobě chemických zbraní použity, zároveň se však masově používají v průmyslové výrobě. Na dodržováním konvence dohlíží Organizace pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu. Po podpisu konvence většina států (včetně Ruska) své chemické arzenály zničila. Některé státy, například USA si ovšem zhruba 10 procent svého arzenálu pod různými záminkami ponechaly. Do dnešních dnů se tak objevují chemické zbraně ukryté v např. v Panamě nebo v Kambodži, kde byly jejich zásoby skryty před inspektory Organizace. Určité množství bojových látek, zejména pro účely výzkumu a cvičných účel může legálně vlastnit jakákoliv členská země. K omezené výrobě dochází především ze cvičných důvodů, kvůli vývoji obraných mechanizmů, některé látky (např. yperit) jsou používány v lékařství. Podobně je tomu s biologickými agenty. V Anglii se tyto látky nacházely v těsné blízkosti místa, kde došlo k otrávení pana Skripala a jeho dcery, ve středisku Porton Down. Porton Down je technologický park, ve kterém se od dob první světové války provádí výzkum a výroba látek určených pro chemické a biologické zbraně. Umístěn je zhruba 4 km severovýchodně od Salisbury.

Tajemná Anglie a otázky, které nebyly zodpovězeny

Otrávení pana Skripala a jeho dcery vyvolává závažné otázky. Podle tvrzení britské vlády byl použit jed, jehož účinnost převyšuje všechny dosud známé látky. Přitom pan Skripal a jeho dcera jsou dosud naživu. Dobrému zdraví se dnes těší policista, který na místě zasahoval a obětem poskytoval první pomoc. Otráveni nebyli ani náhodní kolemjdoucí, což protiřečí příznakům, jaké by měl útok chemickou zbraní. Není navíc vůbec jasné, jak mohl být jed A 234 vůbec použit. Podle knihy Vila S. Merzayanova “State Secrets”, kterou je možné si objednat zde, je agent A 234 dvousložkový preparát. Ke smíchání dvou složek dochází bezprostředně před použitím v nábojnici chemicé patrony (například při explozi, které slouží k rozptýlení látky na místě určení). I když to možná není to nejpodstatnější, chybně je použit I sám název “Novičok”. Nejedná se totiž o název látky, ale o kódové nazvání bojového systému, který A 234 mohl používat. Bojový system není pouze chemická látka, ale použité patrony, protijedy, způsob ochrany vlastních vojáků atp. Je zřejmé, že informace publikované britskou premiérkou a ministrem zahraničních věcí jsou přinejmenším nekvalifikované.

Anglie, na jejímž území se událost stala, by měla být přitom tím prvním, komu budou kladeny otázky. Na jejím území se nachází ohromné množství Rusů, kteří z různých důvodů byli nuceni uprchnout z Ruska. Někteří z nich se dostali do konfliktu s Kremlem, drtivá většina se zde skrývá před zákonem, protože v Rusku by stanuli před soudem, obvykle za hospodářské nebo násilné trestné činy. S pomocí anglických institucí bylo z Ruska ukradeno nesmírné bohatství, přičemž Anglie odmítá s Ruskem v trestních věcech spolupracovat. Ukradené peníze se nachází v Britských bankách, podobně jako ukradené židovské zlato v těch švýcarských. Londýn se stal díky spolupráci anglických vlád s ruskými emigrant jedním z největších světových center praní špinavých peněz. Není překvapující, že rusko-anglické kriminální podsvětí provází občas násilná kriminalita. Velká Británie by měla proto méně obviňovat Rusko a zamést si nejprve před vlastním prahem.

Zásadní je, že k otrávení došlo v bezprostřední blízkosti největšího britského střediska, ve kterém je prováděn výzkum chemických a biologických zbraní Porton Down. Je tedy logické, že vyšetřování by mělo začít právě tam. Ve vztahu k chemickým zbraním existuje navíc v nedávné britské historii mnoho temných míst. Jedním z nich je napříkla smrt doktora Davida Kelly, vědce, který působil jako inspektor OSN na chemické zpraně v Iraku v roce 2003 a byl zabit krátce poté, co publikoval, že se v Iraku žádné chemické zbraně nenacházejí. Stalo se to v době, kdy Collin Powel v OSN ukazoval zkumavku s údajným Antraxem a obhajoval americký a britský plán napadnout Irák. Tomuto záměru doctor Kelly překážel. V zápětí zahynul i Kellyho spolupracovník Paul Norman a ještě 11 dalších vědců, pracujících v Porton Down.

Nepodložená obvinění

Obvinění z vraždy Sergeje Skripala není první kampaní, které Rusko v poslední době čelí a jež jsou zneužívána ke zhoršení vztahů s touto zemí. Dne 17. června 2014 bylo nad ukrajinou sestřeleno letadlo Malajsijských aerolinií letu č. MH 17. Krátce před sestřelením bylo centrem řízení letového provozu letadlu v Dněpropetrovsku přikázáno náhle změnit kurs, v důsledku čeho letadlo prolétalo nad válečnou zónou. Poté, co bylo letadlo sestřeleno, Ukrajinská vláda téměř týden nepouštěla na místo, kde se nacházely trosky letadla mezinárodní inspektory, vyšetřující havárii. Kromě toho byla z Ukrajinské strany celá oblast po tuto dobu intenzivně ostřelována dělostřelectvem. Černé skříňky se nakonec podařilo zachránit příslušníklům povstalecké domobrany, kteří je poté předali holandským inspektorům. Ihned po tragédii byli ze sestřelení letadla obviněni povstalci a nepřímo i Rusko, které jim údajně mělo poskytnout protiletadlový systém BUK. Dispečerka Anna Petrjenko, která pracovala v dněpropetrovském řízení letového provozu a dala letu MH 17 osudový příkaz ke změně letu později zmizela po výslechu v SBU beze stopy. Minulý týden údajně spáchal sebevraždu pilot ukrajinského letectva Vladislav Valošin, jež operoval se svým bojovým letounem SU v dané oblasti kde držel hlídku a podle jedné z verzí mohl být tím, kdo sestřelil letadlo raketou vzduch-vzduch nebo alespoň důležitým svědkem. Tragédie nebyla dodnes vyšetřena, i když vyšetřování provádějí západní organizace, na které má Rusko pouze omezený vliv. Na Rusko byly v příčinné souvislosti s touto událostí uvaleny mezinárodní sankce, které trvají dodnes a otravují vztahy se zeměmí Evropské unie.

Poslední dva roky čelí Rusko kampani ohledně údajného dopingu ruských sportovců v průběhu olympijských a paralympijských her v Soči v roce 2014. I v tomto případě nebyla většina obvinění prokázána a zůstalo u tvrzení typu „údajně“, s vysokým stupněm pravděpodobnosti“ atp. To však nebránilo tomu, aby ruským sportovcům bylo ponižujícím způsobem zabráněno v možnosti reprezentovat vlastní zemi pod Ruskou vlajkou.

Jak se dobrat pravdy

Je zřejmé, že jedinou platformou k vyřešení vraždy Sergeje Skripala a jeho dcery, pokud jí má být dáván rozměr mezinárodního konfliktu mezi Ruskem a Velkou Británií by měla být Organizace pro zákaz chemických zbraní. Velká Británie by měla postupovat v souladu s mezinárodním právem, v tomto případě s konvencí a jejími mechanizmy. Hrozby, osočování a vydírání, ze strany Velké Británie a zemí Evropských společenství, kterého jsme nyní svědky jsou metodami podsvětí a do civilizovaného světa jednoznačně nepatří. Tím spíše, že dokonce ani policejní vyšetřování dosud nepřineslo žádné výsledky a podle odhadů vyšetřovatelů bude trvat relativně dlouho.