Kontroverzní projekt přes námitky NPÚ schválil Odbor památkové péče Magistrátu Hlavního města Prahy v závazném stanovisku dne 6. 12. 2016 pod č. j. NHMP2125395/2016.

Kladné závazné vyjádření magistrátu má ale problém. Je v něm s dojemnou poctivostí přepsán starý regulativ výšek z předchozích jednání. Jeho naplnění vyřešil magistrát opravdu originálním způsobem. Korunní římsa se v návrhu projevuje jako zdůrazněná spára na fasádě, hřeben střechy jako kóta plochy střechy rovné. Dům tak získal dvě patra navíc, než umožňoval původně stanovený výškový limit. „Magistrátu nevadí, že spára není korunní římsa a hřeben střechy není totéž jako plochá střecha v jeho úrovni. Zrušil prostě obecně přijatý význam slov a dosadil za něj, co potřeboval. Výškové kóty neměnil. Co na tom, že jsou vztaženy k něčemu zcela

jinému, než původně měly být. Normálně uvažující člověk by to nazval podvodem,“ říká viceprezidentka ASORKD Marie Švábová.

V textu závazného vyjádření z 6.12.2016 se na str. 2 ve schválených „podrobnostech stavby“ – bod 2,3 dočteme: „korunní římsa s výškou +11,80 m, výška hřebene střechy je 17,85 m se spádem 2%.

“Nejprve si ujasněme význam užitého názvosloví, jak je shodně vykládají slovník současné češtiny Lingea, Wikipedia i konzultace na Ústavu pro jazyk český při AV ČR:

Římsa je vodorovný pás předstupující před plochu fasády, zpravidla ukončující nebo členící fasádu. Korunní římsa ukončuje fasádu pod střechou. Někdy se jí říká římsa podokapní. Hřeben střechy – svrchní podélná vyčnívající nebo ostře vystupující část něčeho - horní hrana obrysové konstrukce střechy, vodorovná průsečnice dvou střešních protilehlých rovin.

Vystupující vodorovný pás před rovinu fasády na celé fasádě novostavby není. Ve výšce 11,8 m je blíže neidentifikovaná spára pod 6. podlažím. Pokud je touto spárou myšlena korunní (podokapní) římsa, pak by nad ní musela být střecha. Není tomu tak – jsou nad ní dvě další podlaží a plochá střecha je nad podlažím šestým. Návrh BD žádnou římsu nemá.

Termín hřeben střechy je spojen vždy se střechou šikmou (45°) nebo dokonce strmou (nad 45 °). Plochá střecha hřeben nemá.

Nejde tedy o výšku hřebene, ale o výšku stavby s plochou střechou.. A to jsou dvě různé věci. Srovnatelné jsou výšky fasád. Hřeben střechy z prostoru ulice většinou nevidíme, zvlášť je-li tak úzká jako ulice U Milosrdných. Pokud by byl skutečný hřeben stavby ve výšce + 17,85m, byl by nižší než hřeben střechy sousedního barokního špitálu. Pokud by novostavba měla korunní římsu ve výšce 11,70m, byla by níže položená než římsa sousedního špitálu. To byl smysl limitních výškových kót.

A Švábová dodává:„Jde tu tedy o arogantní podvod. Není možné libovolně měnit obecně přijatý a používaný význam slov. Naše řeč by ztratila svůj smysl, nastal by konec civilizace. To, že byla takovýmto způsobem odsouhlasena výška budovy, je v případě dokumentu vydaného nejvyšším orgánem památkové péče těžko k uvěření, ale stalo se to. Toto není možné akceptovat a ministerstvo by takové rozhodnutí mělo bez dalšího zrušit!“