Přesně tak to je s generací Čechů kolem 55 až 75 let.

V 90. letech - v rámci všech těch zmatků - se nadechli svobody, a teď, když věci konečně díky progresivnímu liberalismu opět dostávají řád, se odmítají přizpůsobit. A anachronicky trvají na nějaké svobodě, jelikož se v 90. letech všichni kolektivně pobláznili.

Jedním z těch poblázněných svobodou je známý novinář, mediální kritik a vysokoškolský pedagog doc. Petr Žantovský, Ph.D. Důkazem toho je jeho nová kniha esejů „Zpátky ve cvokhauzu… A za zrcadlem“ (já v tom tak trochu čtu nemístnou narážku autora na totalitu).

A zde je jádro problému. Místo aby dal Petr Žantovský svůj nepochybný talent a inteligenci do služeb nových idejí, které přináší progresivní liberalismus, tak podrývá nový řád v jeho samé podstatě.

Tu si dělá legraci z myšlenek LGBT, a tam zase z myšlenek bojovníků za lepší klima. Pokoru nemá ani před americkým prezidentem, kterýžto s námi myslí dobře.

O co je jeho metoda prostší, o to je záludnější a zákeřnější. Na začátku si vezme doc. Žantovský, Ph.D. informaci, která se skutečně objevila v médiích. Například tu, že progresivní britské univerzity vytvořily seznam slov, která nedoporučují používat, neboť by to mohlo být pro někoho necitlivé, zraňující a urážející. Týká se to kupříkladu slov, jejichž součástí je slovo „man" (americky „muž“). Třeba „mankind“, což znamená lidstvo.  Takhle to totiž vypadá, jako že se lidstvo skládá jen z mužů, což je vůči ženám nekorektní a ubližující. Zakázaných politicky nekorektních slov je pochopitelně více. Důchodce, eskymák, vozíčkář… Správně se má totiž říkat: senior, Inuita a člověk na vozíčku… Místo aby doc. Žantovský, Ph.D. tuto myšlenku, která odstraňuje mnohaletou nekorektnost z našeho slovníku přivítal, neboť se už lidstvo nebude zraňovat slovy, tak si z této progresivně liberální akce tropí šprťouchlata.

Stejně tak doc. Žantovský, PhD. zlehčuje myšlenku boje za klima (a nedejme se zmást, že tak činí vtipně, čemuž se mohou smát jen proruští trollové).

A to nechávám stranou provokace typu, že každý má právo na svůj názor, i kdyby to měl být názor špatný. Doc. Žantovský, PhD. stále ještě nepochopil, že pro špatné názory není už v naší době místa. A to ze zcela logického důvodu. Dobrý názor je automaticky nejen objektivní skutečností, ale i pravdou. A naopak - špatný názor je už z podstaty věci dezinformací a lží.

Žantovského kniha esejů je zkrátka nehorázným výsměchem všem, kdo poctivě bojuji proti dezinformacím a řádně oznamují dezinformátory úřadům. Jde o zraňující a necitlivé dílo.

Alarmující je i to, jakým způsobem se doc. Žantovský, Ph.D. vysmívá probuzeným (americky „woke“) občanům, kteří se nebojí dát najevo, že ze srdce nenávidí vše ruské. Putinem počínaje a Puškinem, Čajkovským, Mejercholdem, Vysockým a Čechovem konče. Tuto v pravdě českou elitu národa Žantovský ve své esejistické knize „Zpátky ve cvokhauzu… A za zrcadlem“, přirovnává k Čechům, kteří během druhé světové války exhibicionisticky nenáviděli Židy a po válce pro změnu exhibicionisticky nenáviděli Němce.

A málo na tom! Doc. Žantovský, Ph.D. se dokonce vysmívá upřímným třiceti demonstrantům, většinou ukrajinského původu, kteří statečně v Itálii demonstrovali před divadlem La Scala, kde uváděli Musorgského operu Boris Godunov, rozuměj ruskou operu.

Ale jak se říká: Kdo seje vítr, sklízí bouři!

Proto doporučuji, aby se o knize provokativních esejů „Zpátky ve cvokhauzu… A za zrcadlem“, alespoň v pokrokových mediích nepsalo, jak to doporučuje směrnice cancel culture. Dále doporučuji, aby ti, kteří si knihu koupí, byli preventivně pod kontrolou, neboť může jít o proruské a dezinformační živly, takto zaprodance a samozvance.

Martin Nezval