Je to tak, nemusíme věcem rozumět, ale potlesk, či jiná reakce nás utvrzuje, že je činíme správně.

I proto se dříve a dnes stále na projevech státníků, stranických schůzích a dalších světoborných setkáních tolik mluví, a ještě více tleská.

A díky obému – tlachání i nesmyslnému tleskání, často unikají důležitější věci a myšlenky, které vznikají mimo nablýskané sály historických budov, či naopak ultramoderních hnízd skrývajících nejednoho pukavce.

CO byste třeba říkali na to, kdyby ty desetitisíce, či statisíce kilometrů kolejí, které brázdí nejen naši republiku, začali kromě velkých a často prázdných vlaků, využívat i menší skupinky cestujících, kterým by, s ohledem na skutečnost, že není kam odbočit, nebyl třeba ani řidič, uklízečka, průvodčí, steward a ……

Co kdybychom z Osobních monstra vlaků, udělali mini kabiny.

Co kdyby jezdili i namísto prázdných tramvají mimo špičku tzv. dle potřeby – on demand a bylo by možné si je přivolat pomoci aplikace telefonu a pohodlně se svézt z jednoho místa na druhé, aniž by se ucpávali ulice dalšími vozy a koleje zůstávali prázdné.

Tak podobně uvažují ve Švédsku a z projektu, který tam vznikl, je i obrázek výše.

Proč bychom se měli pořád držet technologie staré přes 200 let a využívat koleje, tak jak tomu bylo dávno předtím, než se dnešní cestující, včetně těch nejstarších narodili?

Proč by díky polaritě, dualitě, či prostě dvou kolejím vedle sebe, nemohl na každé koleji jet jeden dopravní prostředek a nemohli se v pohodě míjet?

Proč by nemohly být posádkou snadno nandatelné a sundatelné, aby nebyly ohroženy, či neohrožovaly zbylé velké vlaky, které „jezdí dle přesných harmonogramů“?

Je to možná proto, že je to stejně nemožné jako vyrobit motorku, které nemůže spadnout.

To je, ale blbost.

Co by na to asi řekla HONDA?

Nebo třeba BMW?

Největšími limity jsme my sami a naše profesní, ale i občanská slepota. Nemoc nezhoubná, a přesto zabíjející miliardy jen proto, že to považujeme za standard a zvyk.

Možná že právě chlapeček, bude jednou tím, kdo ze své chyby udělá cíl, který pomůže všem a přidá se tak mezi nás blázny, pro které neexistence není impulsem k zastavení a změně směru, ale výzvou k nalezení nové cesty.