Alkohol je zdrojem závislosti.

Alkohol je zdrojem nezávislosti.

Alkohol je zdrojem profitu.

Alkohol je zdrojem chudoby

To, že je tím vším a zároveň ničím, se nejlépe odráží v jeho podstatě. Jedná se o tekutinu /dnes již ne vždy), která v sobě obsahuje látky působící přímo na nervovou soustavu a její centrálu.

Profit a „nezávislost“ přináší alkohol výrobcům a jejich majitelům. Jejich opak, pak konzumentům.

S ohledem na tuto disproporci, která je naprosto totožná i u dalších drog, by mne zajímalo, jak se stal spolu s kouřením, drogou vyjmutou z legislativy, navíc pak drogou podporovanou a tolerovanou. Vždyť podíváme-li se na trh perníku, jak je lidově zvaná další droga s odborným názvem Pervitin, zjistíme že velkovýrobny v tuzemsku rostou jako houby po dešti a vyrábí se hlavně na export.

A i přesto, možná právě proto, v tuzemsku platí pravidlo, že mnohonásobně větším zabijákem než drogy nelegální, jsou drogy legální, konkrétně pak alkohol. Nevypadá však, že by to někomu vadilo, právě naopak. Ministr financí chce dát na pivo nižší daň, aby bylo ještě dostupnější a spolu s dalšími zabijáky, ho dostal ještě do více rodin, jako jednoho z neodmyslitelných členů.

Při té příležitosti mi to nedá nevzpomenout na nabídku zástupce společnosti nabízející vína a kořalku jako reklamní dárky pro obchodní klienty. Když jsem mu v odpovědi na jeho nabídku poděkoval s slušně odmítl s tím, že jsme abstinent, jeho odpověď obsahovala následující dotaz „ALE SKLENIČKU SI DÁTE, NE?“

Myslím, že pro mnoho lidí se alkohol stal neodmyslitelnou součástí každodenního života. Je zajímavé, že neříkají, že pijí alkohol, ale jdou na jedno, na pivíčko, vínko, slivku apod.

Co mne v této souvislosti překvapuje, je skutečnost, že NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA, neobsahovala alkohol jako jednu z povinných položek. Myslím však, že důvodem bude skutečnost, že alkohol nepatří v zahrnutých supermarketech mezi skladové ležáky.

Myslím, že když si naši politici tak rádi berou příklady v zahraničí, mohli by si tentokrát inspiraci vzít v Kalifornii, USA, konrétně pak u senátora jménem Bill May. Právě on totiž navrhl, aby senátoři a politici nosili na svém oblečení loga firem, které je sponzorují. Více se dozvíte v tomto zahraničním videu.

Zatímco nejvyššímu představiteli našeho státu se splnil sen a mohl si vystřelit z útočné pušky (bohužel novináři nestáli před ním, ale za jeho zády), někteří z těch tuzemských se snaží již dvě desetiletí na ten svůj dosáhnout. Důvodem je možná, že oni své hnízdo nedali na obdiv, aby se ukázalo, že zákony jsou tu pro všechny, ale jen ti co je nevytváří, se jimi musí řídit.

Tak na zdraví. Záleží jen na Vás, čím si na něj připijete.