Možná, že si o mně nyní pomyslíte, že musím být nekrofil, když takhle mluvím o lidech, ale podíváte-li se pořádně zjistíte, že o lidech nepadlo ani slovo.

Ovšem výraz smrt, vždy evokoval a i nadále evokuje živý organismus a často člověka.

Já však v dnešním příspěvku nebudu mluvit o lidech, budu mluvit o jejich výrobcích, budu mluvit o tom, co vybudovali mrtví pro živé, o domech, budovách, městech, továrnách. Budu mluvit o architektuře, kterou nechávají města zemřit, aby na její smrti, díky městským statkům a dalším „správcovským“ institucím, mohli do vlastních kapes dostávat nemalé všimné.

Začnete-li totiž vnímat svět ve kterém žijete, města a prostory v nichž se pohybujete, zjistíte, že čím dál více prostor je bez života. Stačí se projet po ulicích, aby jste zjistili, že přízemní okna v centrech měst, téměř nikdy nesvítí a často ani ta v úrovni prvního nadzemního podlaží. Je tam tma a v ní se často skrývá jen kancelář, sklad, či další „nebytovka“ pro schování tolik potřebných šanonů a míst pro práci.

Podíváte-li ještě lépe, zjistíte že celé budovy zejí prázdnotou, a jejich slepá okna jen tiše vzpomínají na dobu, kdy oddělovala život venku od života uvnitř. Dnes oddělují část jen venkovní shon a přežívání od smrti, která čiší za zamčenými dveřmi.

Nevím, slyšeli-li jste někdy o serveru PRAZDNE DOMY, jehož pro nejasní autoři, dali si za cíl za pomoci veřejnosti podobné prostory zmapovat a ukázat je na mapě. A co takhle URBEX, jehož cílem je objevovat architektonické mrtvoly a zaznamenat je na fotografiích pro další generace bez udání místa, kde se nachází.

Cosi mi u obou schází

Je to snaha dát, dotlačit, dosáhnout stavu znovuzrození.

Oni totiž řečí o tom, že to nejde, jsou často jenom řečmi, těch, kteří tuto snahu nechtějí.

Podívám-li se na prvním ze serverů na Plzeň, zjistím celé 3 budovy, ale jsou jich desítky, stovky a jen ve správě organizace, která se nazývá vznostě OBYTNÁ ZÓNA SYLVÁN, ale je spíše STATKEM MĚSTA PLZNĚ, je v „péči“ více než 170 budov.

Proč se s nimi nic neděje? To je jednoduché, Správcovství zavřených budov dobře vynáší. Nenadřete se a máte na léta vystaráno. No není to super?

Už mi schází jen informace o tom, v jaké zahraniční destinaci, se naše politická smetánka tentokrát inspirovala.

Že by to bylo USA, kde se staré silo proměnilo na dům pro dva? Nebo snad Rakousko, kde se obří zásobníku plynu a paliv z mrtvých budov přerodili na prostory milionu a jedné funkce? I když to asi, né. Spíše to byla Kanada, v níž se budova národní banky přeměnila na sdílené pracoviště? Nebo, že by velký a stále se přibližující vzor velké sestry, která do své říše měst duchů vpouští i cizí myšlenky. Je však dobře možné, že nemusíme překračovat oceány, stačí jen kanál, abychom zjistili, že ani opuštěná a mrtvá malá pošta může být plná živých snů.

Co myslíte Vy, nebylo by lepší namísto architektonických hřbitovů navštěvovat živé stavby?