Michael Rada: Rozpu(stilé)štěné Vánoce

29.12.2016 14:06 | Zprávy

Letošní Vánoce nebyly pro nás samotné tak štědré po fyzické stránce, za to však byly plné štědrosti blízkých lidí a přítomnosti těch, kteří již od nás odešli. Svět vidím již několik let jinak, a proto mne po štědrém dnu zaujala jedna malá drobnost.

Michael Rada: Rozpu(stilé)štěné Vánoce
Foto: Archiv Michaela Rady
Popisek: Michael Rada

Byla jí informace od mé dcery, že výplňový materiál z dárku, kterým byla přírodní kosmetika LASH, se jednoduše rozpouští ve vodě.

A jak řekla, tak i předvedla a mne nevěřícímu dokázala, že z výplně nezbyde pod proudem vody, skutečně nic.

Bylo to zajímavé, a to i z toho důvodu, že se balením a s balením setkávám ve své práci téměř denně. Obaly jsou totiž jednou z největších skupin odpadů, které generují nejen podniky, ale i koncoví uživatelé. Hlavou mi proto již během této demonstrace běžela otázka a to

„Proč to už dávno nepoužívají všichni?“

Hned po ní však následovalo několik dalších

  • Je to skutečně ekologické řešení bez následků?
  • Kolik asi stojí?
  • Kde se vyrábí?
  • Proč není uživatel na možnost rozpuštění pod vodou upozorněn?

Po návratu z cest za rodinou a blízkými, jak jsem se tedy pátrat více a objevil jsem, že tento výplňový materiál, není žádnou novinkou a i v Čechách ho vyrábí a dodává několik společností.

Máme zde například SKROPAK, nebo FLOPAK a oba o sobě tvrdí, že jsou ekologické.

Zatímco první, je popisován následovně:

SKROPAK je výplňový materiál pro zajištění a ochranu křehkých zásilek v kartonech. Jedno balení obsahuje 500l materiálu. Vyrábí se z materiálů rostlinného původu, tudíž je ekologickýnetoxický a v přírodě 100% rozložitelný. Materiál je lehký, odolný a antistatický.

Skropak můžete opakovaně používat a pokud si ho přejete zlikvidovat, stačí ho vysypat na kompost. Díky svému výhradně rostlinnému složení (z brambor, kukuřice a obilí) je maximálně šetrný k životnímu prostředí a nehrozí žádné nebezpečí při kontaktu s dětmi či zvířaty. 

Skropak je ideálním, levným a ekologickým řešením balení zásilek, jako například hraček, elektroniky, kosmetiky, výrobků pro Vaše mazlíčky, knih a dalších. Díky svému tvaru a konzistenci vyplní každý roh krabice a tak bezpečně ochrání Vaše zásilky při nešetrné přepravě. 

Druhý pak je představován slovy níže:

Fixační tělíska FLO-PAK GREEN jsou ideální výplňový materiál pro ochranu výrobků během přepravy. Biologicky rozložitelná volně sypaná výplň SUPER 8 je tou pravou volbou jak chránit životní prostředí i hodnotu vašich výrobků. 

•  velmi lehká fixace (obsahuje 99,6 % vzduchu), úspora nákladů na dopravu a poštovné 
•  chrání zabalené výrobky proti poškození nárazem 
•  bezprašná, suchá,  100% recyklovatelná a biologicky rozložitelná fixace 
•  vhodná pro opakovatelné použití 

Pokud nedojde k její recyklaci, biologicky rozložitelná volně sypaná výplň SUPER 8 se plně rozloží během 9 až 60 měsíců, nachází-li se v přítomnosti mikroorganismů - ať už ji odvezete na skládku nebo ji zahrabete do země. 

Balení: 500 l
Barva: zelená  
Materiál: polystyrén

Co mne nejvíce zaujalo bylo slůvko použité jako poslední, tedy POLYSTYRÉN. Jinými slovy EPS. Jedná se tedy o zástupce jednoho z nejrizikovějších materiálových skupin, které ohrožují globální životní prostředí – PLAST.

Podíváme-li se na stránky online encyklopedie WIKIPEDIA pak zjistíme, mimo jiné i následující fakta:

Polystyren je poměrně tvrdý, ale křehký plast, který dobře odolává kyselinám zásadám. Při stárnutí křehne a vytvářejí se v něm trhliny. Neodolává organickým rozpouštědlům, zejména benzínualdehydům ketonům. Je citlivý vůči UV záření a málo odolný vůči teplotě (jen asi do 70 stupňů Celsia). Uvolňuje se z něj nezreagovaný monomer styren, který je toxický a karcinogenní. Jde také o velmi hořlavý materiál, který nemusí vždy vyhovovat zejména z důvodů předepsané požární bezpečnosti.

Z tohoto popisu jistě chápete, proč jsou v tuzemsku domy zateplovány, právě tímto materiálem.

Dozvíme se však ještě více, například i to, že:

Značný problém představuje polystyrenový odpad

Do jaké míry tedy mohu považovat rozpouštění tohoto materiálu vodou za bezpečné? Mohu vodu, v níž byl rozpuštěn vypít? Dát ji zvířatům? Zalít s ní květiny? Vypustit do kanalizace? Vylít do řeky?Otázek mám mnoho.

K prvnímu z materiálu však nemám otázek o moc méně. Důvodem je kromě jiného i skutečnost, že výrobce pochází z Polska a o materiálu kromě další informací říká následující:

Chemický název: uhlovodíky, polymery a kukuřičný nebo bramborový škrob

Jak to tedy je?

Že bychom vyhazovali potenciální potravinu?

Dejte mi vědět.

Když už jsme u těch nových, trvanlivých potravin, zajímalo by mne, kdy to tuzemska začne země Velké sestry zasílat svůj nový produkt, testovaný již v několika zahraničních destinacích.

 

Ano RÝŽI.

Ale ne, jen tak obyčejnou, tahle je totiž plastovou náhražkou a vypadá (a dle některých kdo konzumaci přežili, i chutná skoro jako pravá. Jen se více po zprocesování teplem více lepí.

Zatím si v Nigerii na 2,5 tunách pochutnávají jen celní úředníci , ale věřím, že díky vstřícnosti tuzemské politické špičky, tato inovativní „potravina“ dorazí brzy i do Českých obchodů. Například ve skladech civilní obrany a ve strategických zásobárnách státu, které v okolních zemích obnovují, by jistě vydržel věčnost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

12:26 Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11. 11. 2024 objevil článek s názvem …