V dobách před kulturními revolucemi, se nová území dobývala olovem končícím v jeho původních obyvatelích. S pokrokem to pak šlo i s radioktivním zářením, které končilo stejně.

Postupně se však profiloval způsob mnohem efektivnější, nesnižující objem levné námezdní pracovní síly. Namísto olova přišla měna. Ne nadarmo se jí říká tvrdá. Dokáže totiž nahlodat mnohem pevnější struktury, včetně těch diamantových.

Ještě před několika lety, měl v tuzemsku zájemce o směnu YUANů na Koruny smůlu. Koho by taková podřadná měna zajímala. Dnes je vše jinak a nejenom u nás se YUAN dostal na žebříček pevných měn.

Na stránkách ČNB jsou historické kurzy, a tak mne napadlo se podívat do historie. Prvním evidovaným rokem je rok 1991, a zde, jak vidíte, YUAN nefiguruje. Není ani v roce 1995. Rok 2000, žádná změna. V roce 2004 silný nárůst měn, včetně Hong-Kongského a Singapurského dolaru a mnoha dalších. Čínský YUAN však stále nikde.

A pak, jpod názvem Renminbi, se v roce 2005 Čínská měna objevila a v prosinci byl kurz 1 CNY = 3,021 Kč. Přeneseme-li se o 11 let do budoucnosti, tedy do dneška (29.12.2016) zjistíme, že se kurz zase o tolik nezměnil a my, za 1 CNY zaplatíme 3,717 Kč

V čem tedy je skryta ona TVRDOST MĚNY, díky níž pan Tvrdík nazýván je vlivným lobbistou.

Proč namísto Krtečka zrozeného srdcem, vysílá Národní televize Chrtečka zrozeného penězi?

Myslím, že důvodů je spousta, spojuje nás totiž mnoho krásného, například krasivij šátek na krku pionýrů a představitelů strany, kteří oběma zemí vládnou. Mamon, který již naprosto okatě odlévají do svých stranicky nestranných kapes.

Ale je toho mnohem více

ČLR – Čínská Lidová Republika

ČR – Česká Republika (myslím, že na další písmenko se v zákoně místo vždycky najde)

České obchody jsou plné Čínského zboží, obráceně to však nefunguje.

České firmy, mají čím dál častěji nové Čínské vlastníky

Čeští sportovci, Čínské majitele

A na České vlajce, uznejte je moc barev, Červená by mohla stačit.

Podíváte-li se podrobněji, zjistíte, že shodných znaků je ještě více.

Například Čína i CZECHIA mají v celé zemi jednu časovou zónu.

V Čechách i Číně se vaří a jsou oblíbené knedlíčky a ohříváme, či děláme je na páře.

V Čechách ani Číně nepohrdneme flákem masa, a naopak bychom se dobře doplňovali tam, kde jedni s jídlem končí, začínají druzí.

Podíváme-li se do Historie, uvidíme i další paralely. Stačí si správně přečíst příběhy a pověsti o Bivo Yovi, či Li Buši.

Ti starší jistě s přehledem vzadu v šuplíku najdou legitimaci červené barvy, která jim, členům KSČ, je stejně blízká jako členům KSČ a těší se na přednostní příjem.

A ještě něco má lid čínský a ten český společného

Mlčí a dělá co se mu řekne.

Je jedno má-li bdít až do stavu chodících mrtvol. Nebo bít do těch kdo si chtěli narovnat záda.

Důležité je, že Čínská nadvláda s sebou nese jen radost, krásu a mír, a tak budeme moci, za pár let být stejně šťastní jako lidé v Nepálu, Hong Kongu, na Taiwanu a dalších zemích, které se pod přílivem slibů o velkých penězích, které svět neviděl, stávají pomalu, ale jistě, další z provincií pod rudou vlajkou.

A brzy se přidají i ty vesmírné, vždyť rok 2030 je vlastně již za humny (nebo za řekou), vždyť za tři roky, už uvidíme první LIVE přenos z Marsu, jak slibují ti, kdo pevnou měnu, dokáží ukovat i z prdu vepře.

JUPí, tleská panda s krtečkem při společných orgiích.

A děti, proč by si měli hrát?