Kdo je viníkem?

Přestože denně v nejrůznějších médiích čteme články pojednávající o tom, jak je v Evropě bezpečno a všude hlídkují policisté, realita může být zcela jiná. Jak si totiž vysvětlit, že útoků přibývá a policie je bezmocná? A nejen policie, nýbrž také tajné služby, které fakticky vzato selhávají na plné čáře při odhalování potenciálních hrozeb. Kdo je tedy viníkem toho, že se do Evropy s migrací dostalo několik tisíc odhodlaných vrahů, kteří čekají na povel, aby mohli rozpoutat své krvežíznivé běsnění?

Mnoho z nás bude pomyslného viníka hledat v řadách vrcholných evropských politiků – a je to tak správně. Byli to oni, kteří díky své lehkomyslnosti uvrhli evropské státy do tohoto chaosu. Byli to přece jen oni, politici, kteří tohle zapříčinili svým lehkovážným rozhodováním a přístupem. Jistě každý si vzpomene na to, jak německá kancléřka Merkelová zvala rádoby uprchlíky do své vlasti. A když došlo k teroristickému útoku v Mnichově, kde byla? Podle některých zdrojů se prý ukryla, což ona sama ovšem popřela. Když je „průser“, každý od něj tradičně dává ruce pryč. To platí i v případě německé kancléřky.

Co nás čeká a nemine? Stane se Evropa jinou, válečnou?

Terorismus se tak stává tou skutečnou a reálnou hrozbou, která jde ruku v ruce s mizernou politikou. A kdo je viníkem toho všeho? Jsou to skutečně jen ti politici nebo také my všichni, kteří jsme jim umožnili rozhodovat o našem životě a budoucnosti? Nemůže si Evropa za terorismus tak trochu vlastně sama, když se mnohé evropské státy vměšují do politiky cizích zemí, především těch, odkud tito útočníci pocházejí? Ať se na to díváme, jak chceme, sklízíme jen to, co jsme zaseli. Můžeme mít mnoho otázek, na něž čekáme odpovědi, ale pravdou zůstává, že problém s migrací se začal v Evropě objevovat v posledních několika letech. V té době vzniklo mnoho přistěhovaleckých ghett, kde žijí lidé zcela rozličných kultur, jejichž náboženské zvyky a obecně kultura je na hony vzdálená té naší, evropské.

Promění se Evropa v tu pravou válečnou zónu?

Kdo by tak ve skrytu duše ještě doufal, že se situace může zklidnit, nejspíše by se mýlil. Může se něco změnit k lepšímu, když za pomyslnými evropskými hranicemi stále čekají tisíce odhodlaných migrantů, mezi nimiž jsou i potenciálně nebezpeční teroristé, kteří se chtějí za každou cenu vloudit do Evropy? Asi dost těžko!

Jen vzdálená budoucnost tak skutečně ukáže, jak odpovědní tehdy byli naši evropští politici, v jejichž rukách ležel osud celého evropského společenství a jednotlivých zemí.