Otázky, které si položila Miluš Kotišová ve svém článku, který v Parlamentních listech vyšel pod titulkem Peníze jsou jazyk. Vznikly dřív, než jsme pobrali rozum (k přečtení ZDE) jsou podnětné a dobré, s odpověďmi mám už problém. Z textu je příliš vidět, že autorka není ekonomka. Obecně se totiž domnívám, že jde o výrobu a rozdělování a ne o peníze. Peníze mají vše zprostředkovat. Nejlepší definice ekonomie (podle mě) je, že jde o rozhodování za situace nedostatku. Nikdy totiž není k dispozici tolik času, materiálu a strojů, aby byly uspokojeny „potřeby“ všech. Z toho plyne, že musí existovat nějaká metoda, jak říct „Ty si to můžeš vzít a ty ne. Použije se tenhle materiál a tenhle je příliš drahý. Tohle se bude vyrábět a tohle ne.“ Uvedený problém řešila společnost historicky přes peníze, samozřejmě s nějakými doprovodnými zásahy státu.

Když Pol Pot zrušil peníze…

Komunisté se bez peněz chtěli obejít, ale pak je dodatečně zavedli. Tam se ovšem odehrával boj mezi penězi a centrálním rozhodováním. V situaci, kdy se výroba stále více komplikuje, nevidím způsob, jak se bez peněz obejít. To bychom museli zase zavést nějaký „centrální mozek“ jako byla Státní plánovací komise. Z mého hlediska viděno, „penězi“ bych se tolik nezabýval. Ty nejsou tolik důležité. Naproti tomu výroba a rozdělování – to je jiná. Zavádějící jsou ovšem i další autorčiny nápady, týkající se „vykradení peněženek s bitcoiny“, což do úvah o podstatě peněz už nepatří vůbec. Zároveň je Kotišové textu patrné, že má jen malé povědomí o tom, jak funguje moderní centrální banka. Kdyby byla v tomhle ohledu znalejší, pak by část (uznávám, že opravdu jen část) problémů (jejích otázek) zmizela. Snahu pokládat si znovu základní otázky považuji nicméně za legitimní, třeba se něco jako nové odpovědi opravdu najde.

Pravda už není v knihách, ale…

Jedno jisté. Obor měnová ekonomie (Monetary Economics) existuje. Sám jsem dvě učebnice tohoto oboru původem z USA a Velké Británie četl. Každopádně stále probíhá výzkum a píšou se hlavně články. Vědci, tedy ti, co jsou akademicky ambiciózní, knihy moc nepíšou, to spíš papery. Tím se snažím vysvětlit, proč si Miluš Kotišová myslí, že uvedenou problematiku nikdo nestuduje. Je možné, že v Česku tomu tak není, ale na dobrých univerzitách se příslušně bádá a možná se věc ve smyslu, jak autorku zajímá, považuje za vyřešenou, což ji ovšem evidentně neuspokojuje.

Mám-li svoje dojmy z autorčina článku shrnout, musím konstatovat, že na mě dělají poněkud roztěkaný dojem a u některých vět jsem nenašel logiku. K přiměřenému množství peněz v ekonomice existují určitě desetitisíce paperů, možná víc, ale opět ne v knihách, ale ve vědeckých časopisech. Nerozumím hlavně tvrzení, že peníze jsou jazyk, což není moc vysvětleno. Nevěřím tomu, že změna pojmu či definice peněz vyřeší všechny naše hlavní problémy. Jsem přesvědčen, že peníze jsou prostředek, jak zajistit, aby mohla probíhat výroba, rozdělování, směna, investice a spotřeba. To je důležité, definice peněz (podle mě) nikoliv.