V počátku šlo především o pokusy s psychotropními látkami. Armádní výzkumníky v řadě zemí zajímalo, jak by se jimi daly ovlivňovat výslechy zajatců nebo dokonce celková situace na bojišti – třeba i v plošných podmínkách, obdobně jako při použití (jinak nepovolených) nervových plynů. Například původní poslání takzvané „taneční“ drogy Extáze (ecstasy, chemicky 3,4-methylen–dioxy-metamfetamin) bylo vojenské. Měla za cíl dezorientovat cizí nepřátelská vojska. To dodnes vyvolává obavy, zda se ve výzkumu nezašlo příliš daleko a není i v budoucnu možné neuvážené nasazení některých nových psychofarmak.
Člověka je možné rádiově řídit
Je třeba se však zamyslit ještě nad jinou skutečností: elektrické impulsy, jimiž je možno stimulovat jednotlivé partie mozku, mohou být vysílány i na dálku. Jinak řečeno to znamená, že je už dnes teoreticky možno člověka rádiově řídit. Do mozku lze zavést nepatrný aparát zachycující impulsy v podobě rozkazů. Není problém přenášet tyto povely ze vzdálenosti desítek kilometrů a s pomocí malého počtu řídících center ovládat v širokém okruhu všechny podřízené bytosti. Tak jako je již nyní ovládán na dálku „mozek“ rakety, mohl by být v budoucnu zřejmě ovládán i člověk. Konec konců pokusy se stimulací jednotlivých mozkových center už dávno nejsou prováděny jen na laboratorních krysách či na opicích, ale na člověku samém.
Bohatci se konečně dočkají. Stanete se geniálním sluhou
Kdysi příliš smělé myšlenky o zkonstruování „geniálního sluhy“, tj. člověka, jehož vůle by se dala elektronicky ovládat, se ve výzkumných laboratořích (i když se to stále jeví jako sci-fi) postupně stávají skutečností. Zdá se, že už vlastně ani o žádnou fantazii nejde a že by tedy skutečně jednoho dne mohli být někteří lidé rafinovaně přeměněni v „elektronické otroky“, jak vše na začátku století prorokoval anglický spisovatel Aldous Huxley ve svém vědeckofantastickém románu nazvaném Konec civilizace. Takový člověk by zcela normálně a bezstarostně kouřil, pil a konverzoval třeba o posledním utkání v kopané a přitom by měl ve své hlavě ukryt malý elektronický přijímač. Stačilo by pak stisknout vypínač a začal by projevovat radost, smutek, nenávist či lásku a ani by ho nenapadlo, že to vše mu na dálku přikazuje někdo jiný. Myslil by si, že je pánem svých činů.
Kočkovaná s jaderným odstrašením je směšná
Dnes se výše pospané výzkumy – financované z velké části americkým námořnictvem na účet Pentagonu – provádějí převážně ve Spojených státech, ale samozřejmě i jinde. Bylo by naivní si klást otázku proč. Například podle slov již zesnulého profesora Carla Rogerse (1902 až 1987), psychoterapeuta, psychologa a spisovatele literatury faktu z Wisconsinské univerzity, „dopomohou nám takové výzkumy k tomu, abychom v případě potřeby začali ovládat nejen psychicky nemocného pacienta či delikventa, ale i svého protivníka“. Jsme prý na prahu ovládnutí nové vědy, která vypadá natolik fantasticky, že kontrola nukleární energie je ve srovnání s ní směšná.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV